Lesy v ČR

Lesnatost v ČR dosahuje 34 %, což je mírně pod průměrem zemí Evropské unie (37,6 %). Lesnatost ČR je 34 %.^[1]

Rozloha celé ČR je necelých 79 tis. km². Z toho vyplývá, že lesnatost naší země je zhruba ⅓. Lesnatostí se ČR řadí na 11. místo mezi zeměmi Evropské unie. Nejvyšší lesnatost mají v Evropě skandinávské státy (Finsko 73 %, Švédsko 69 %). Naopak s nejmenším procentem lesů se setkáme ve Velké Británii (12 %), Nizozemsku (11 %) a Irsku (11%). Počátkem 20. století byla lesnatost jen kolem 30 %. V době vlády Marie Terezie představovala lesnatost v českých zemích dokonce pouhých 14 %. Marie Terezie proto také vydala lesní řád (1754), který uložil vlastníkům lesů řadu povinností a omezení v zájmu zachování lesa a trvalého výnosu dřevní hmoty. Za posledních 90 let (1920–2010) se výměra lesních pozemků v ČR zvýšila o cca 288 tis. ha, což je zhruba 4,2 × více než rozloha NP Šumava, či téměř 6 × více než rozloha hlavního města Praha.^[2]

Nejvyšší lesnatost byla zjištěna v Karlovarském kraji (49,4 %). Vysokou lesnatost nad (45 %) mají kraje Liberecký (47,7 %) a Zlínský (45,1 %). Naopak nejnižší lesnatost má Hlavní město Praha (10,9 %). Lesnatost v ostatních krajích se pohybuje kolem 30 %. Nejvyšší plochu lesů má kraj Jihočeský (416 tis. ha) a Plzeňský (324 tis. ha).^[3] Lesní pozemky pokrývají v současné době 2,66 mil. ha. Výměra lesů se od druhé poloviny 20. století soustavně zvyšuje.^[4]

Pro představu je jeden hektar čtverec o stranách dlouhých 100 metrů. Fotbalové hřiště pro mezinárodní zápasy má plochu přibližně ⅔ hektaru (obecně pravidla dovolují rozmezí 0,4–1,08 ha). Václavské náměstí v Praze má rozlohu přes 4 hektary (zhruba 682×60 m).

Rozhodující podíl lesů v ČR je ve vlastnictví státu (58,69 %). Obecní a městské lesy se na vlastnictví lesů podílejí 16,96 % a soukromí vlastníci 19,28 %. Z celkové výměry lesů ve vlastnictví České republiky (1 528,7 tis. ha) je 1 282,7 tis. ha ve správě s.p. Lesy České republiky, 123,6 tis. ha ve správě s.p. Vojenské lesy a statky ČR a 95,6 tis. ha obhospodařují Správy národních parků.^[5]

Samostatným útvarem jsou lesy Kanceláře prezidenta republiky v Lánech, jejichž užívání je upraveno zvláštním zákonem (jde o něco málo přes 5000 ha lesů). Největší soukromý lesní majetek v ČR o rozloze 16 500 ha obhospodařují Colloredo-Mansfeldové. Druhý největší s výměrou 10 500 ha lesů je rodinný majetek Schwarzenbergů. Ovšem jinak se jedná hlavně o malé lesní majetky. Na majetcích o velikosti do 1 ha jich hospodaří 77 % a nad 50 ha pouze 0,3 %. Soukromé lesní majetky do 50 ha představují asi 350 tisíc ha. Z hlediska efektivního lesního hospodaření je tedy struktura soukromých vlastníků lesů dosti nepříznivá.^[6]

K plnění úkolů souvisejících se školní výukou bylo svěřeno právo hospodaření dvěma školním lesním podnikům – Školnímu lesnímu podniku „Masarykův les" ve Křtinách, který patří Mendelově univerzitě v Brně, a Školnímu lesnímu podniku v Kostelci nad Černými lesy, který patří České zemědělské univerzitě v Praze, dále školním polesím středních lesnických škol v Hranicích, Trutnově, Písku, Šluknově a Žluticích (školní lesy představují necelé 3 tisíce ha).^[7]

Významným představitelem nestátních vlastníků lesů a partnerem pro jednání o důležitých lesnických otázkách je SVOL).  Je významným představitelem...">Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Zpočátku bylo členství ve SVOLu vyhrazeno pouze obcím a městům, postupně bylo ale umožněno i dalším vlastnickým kategoriím. Hlavním posláním SVOL je obhajovat společné zájmy vlastníků nestátních lesů, metodická pomoc při hospodaření, poradenská a vzdělávací činnost. Sdružení se podílí na tvorbě lesnické politiky a legislativy, navazuje kontakty a spolupracuje s organizacemi a sdruženími vlastníků lesů v ostatních zemích Evropy.^[8]

Podle údajů lesních hospodářských plánů (lesní hospodářský plán), které jsou rozhodující pro stanovení výše těžebních možností, dosahují celkové zásoby dřeva 689 mil. m³. Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků je 265 m³. Nárůst celkových zásob dříví v lesích v ČR stále pokračuje. Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobě v našich lesích zvětšil na více než dvojnásobek. Tato skutečnost dokládá ohromný produkční kapitál lesů v České republice při zachování plnění všech ostatních funkcí lesů.^[9]

Česká republika patří ke státům s nejvyšší průměrnou zásobou dřeva na hektar. Při srovnání průměrné zásoby na 1 hektar lesa je ČR v rámci zemí EU na 5. místě a mezi zeměmi světa na 11. místě. Tento příznivý stav je výsledkem dlouhodobého uplatňování principu trvalosti a vyrovnanosti hospodaření.

Co se týká druhového složení lesů, převažují na porostních plochách (lesní porost) stále jehličnaté dřeviny, z toho smrk zaujímá 50,6 %, borovice 16,5 %, modřín 3,9 %, jedle 1,1 % a ostatní jehličnany 0,3 %. Z listnatých dřevin jsou to převážně buk 8,2 % a dub 7,1 %, bříza 2,8 a ostatní listnáče tvoří 8,4 %. Celkově se plocha jehličnatých dřevin, zejména smrku, nadále snižuje a naproti tomu se trvale zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku. Poměr smíšení jednotlivých druhů dřevin trvale narůstá ve prospěch smíšených porostů a porostů s převahou listnáčů. Jedná se o stoupající trend, který je výsledkem trvalého úsilí lesníků o dosažení optimální druhové skladby lesů.^[10]