Lýkožrout smrkový (kůrovec) – Ips typographus

Jak poznáme kůrovce od jiných brouků? Jaké jsou příčiny rychlejšího množení kůrovce? Proč si kůrovec vybírá oslabené smrky? Odpovědi se dočtete v článku. 


Lýkožrout smrkový neboli kůrovec je nejvýznamnějším škůdcem, který napadá smrkové porosty u nás.  Konkurovat mu může snad jen bekyně mniška.

Lýkožrout neboli kůrovec je černohnědý brouk velikosti 4–5,5 mm, jehož tělo je pokryto dlouhými žlutými chloupky. Samce a samice od sebe rozeznáte poměrně těžko, liší se ale jejich funkce při obsazování nových porostů.

lkorout smrkov larvyKůrovec přednostně napadá čerstvě odumřelé stromy nebo stromy silně oslabené, přičemž není zcela jasné, jak k tomuto napadení dochází. První teorie předpokládá, že pionýrský brouk (samec) rozezná oslabené jedince, na ně nalétává a obsazuje je. Druhá teorie naopak předpokládá, že kůrovec nalétává na libovolné smrky, zdravé stromy se ale častěji ubrání a zalijí samce pryskyřicí. Na oslabených stromech samci začnou dříve produkovat agregační feromony, které vyvolají hromadný nálet na napadený strom a stromy sousední. Agregační feromon také samci používají k nalákání samic do snubní komůrky, ze které po spáření samice vytvářejí matečnou chodbu, která slouží k nakladení bílých, téměř 1 mm velkých vajíček. Těch může být od jediné samice až 60 kusů. Po nakladení vajíček se po přibližně 7 dnech líhnout bílé larvy, které hlodají chodby a živí se lýkem (zralostní žír). Během svého vývoje prochází larva třemi instary, tedy se dvakrát svléká. Na konci larvální chodby se larva zakuklí a po 7 dnech se z kukly vylíhne brouk, který je zpočátku bílý, postupně zežloutne a následně dál tmavne až do konečného černo-hnědého zbarvení. Délka vývoje larvy může trvat od 1 týdne až po 8 týdnů v závislosti na teplotě. Po dokončení vývoje se brouk prokouše kůrou a vytvoří výletový otvor, nebo využije již existujícího výletového otvoru v kůře. Na stromech vzniká typický požerek.

Rychlost množení kůrovce je závislá na mnoha faktorech.  Těmi jsou teplota, letové podmínky, expozice, nadmořská výška. Lýkožrout má zpravidla dvě generace do roka, může však v průběhu roku stihnout i tři. První rojení začíná obvykle ve druhé polovině dubna, druhé na přelomu června a července a třetí, pokud k němu dojde, začátkem září. Pokud není dokončeno v témže roce, larvy přezimují do jara a jarní rojení je o to masovější.

Lýkožroutovi u nás podléhají především stromy starší 60 let a stromy oslabené, v případě přemnožení, jakému jsme svědky nyní, ale napadá i mladší a zdravé jedince. Osidluje především spodní části kmenů se silnou kůrou a často si vybírá místa, na kterých se objevil již v předchozích letech. Oblíbil si slunné stěny stromů, nepohrdne ale ani zastíněnými stranami stromů uvnitř lesa.

Zdroje

  1. ABGRAL, J. F. & JUVY, B. Incidence de la température sur développement du Typographe, Ips typographus L. (Coléoptere, Scolytidae) en zones montagneuses. CEMARGEF-Inf. Tech. 90,1–7 str, 1993.
  2. DOLEŽAL, P. & SEHNAL, F. Effects of photoperiod and temperature on the development and diapause of the bark Ips typographus. Journal of Applied Entomology 131: 165-173 str., 2007.
  3. CHARARAS, C. Étude biologique des scolytides des coniferes. Paris: Le Chevalier, 556 str., 1962.
  4. LIŠKA, J. & KNÍŽEK, M. Přemnožení lýkožrouta smrkového na borovici blatce. Lesnická práce 97, 274–275 str., 2018.
  5. LOBINGER, G. Die Lufttemperature als limitierender Faktor für Schwärmaktivität zweier rinderbrütender Fichtenborkenkäferarten, Ipsgraphus L. und Pityogenes chalcographu L. (Col., Scolytidae). Anzeiger für Schädlingskunde, Pflanzenschutz, Umweltschutz 67, 14–17 str., 1994.
  6. PFEFFER, A. Fauna ČSR. Svazek 6. Kůrovci – Scolytidae (Řád: Brouci – Coleoptera). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 347 str., 1955.
  7. RUDINSKY, J. A. Ecology of Scolytidae. Annual Review of Entomology 7, 327–348 str., 1962.
  8. SKUHRAVÝ, V. Lýkožrout smrkový a jeho kalamity. Praha: Agrospoj, 196 str., 2002.
  9. ŠVIHRA, P. K predpoviedi začiatku rojenia lykožrúta smrekového (Ips typographus L.). Lesnictví 16, 921–930 str., 1970.
  10. VITÉ, J. P. Temperaturversuche an Ips typographus L. Zoologische Anzeiger 149: 195-206 str., 1952.
  11. WERMELINGER, B. & SEIFERT, M. Analysis of the temperature dependent development of the spruce bark beetle Ips typographus (L.) (Col., Scolytidae). Journal of Applied Entomology 122, 185–191 str., 1998.
  12. ZAHRADNÍK, P., ZAHRADNÍKOVÁ, M., LUKÁŠOVÁ, V. & PŘÍHODA, J. Závěrečné hodnocení projektu KŮROVCOVÉ INFO za rok 2016. Lesnická práce 95, 794–797 str., 2016.
  13. ZAHRADNÍK, P., ZAHRADNÍKOVÁ, M., PŘÍHODA, J. & MALČÁNKOVÁ, T. KŮROVCOVÉ INFO přineslo i v roce 2017 mnoho zajímavých informací. Lesnická práce 96, 749–751 str., 2017.
  14. ZUMR, V. Podklady pro prognózu rojení hlavních druhů kůrovců (Coleoptera, Scolytidae) na smrku ztepilém (Picea excelsa L.). Sborník Československé akademie zemědělských věd, Lesnictví 28, 941–960 str., 1982.
  15. ZUMR, V. Biologie a ekologie lýkožrouta smrkového (Ips typographus) a ochrana proti němu. Academia – Studie ČSAV 17/1985, 1–106 str. + 16 příloh, 1985.
  16. foto v galerii obrázků zdroj: dostupné z https://www.levnepostriky.cz