Dřevěná okna a dveře

Dřevo patří k jednomu z nejdéle používaných materiálů jak pro nosné, tak i nenosné konstrukce. Otvorové výplně pak nevyjímaje. Historicky máme s dřevěnými okny a dveřmi velmi bohaté zkušenosti. To je obecně dáno především dobrou dostupností dřeva a jeho snadnou opracovatelností.1

Dle Českého institutu otvorových výplní lze pro souhrnné označení dveří a oken použít právě termín otvorová výplň, se kterým následně pracuje také legislativa.2 Obecně platí, že otvorová výplň tvoří nejslabší místo v obálce budovy. Velmi subtilní konstrukce totiž musí odolávat velkému rozdílu teplot mezi exteriérem a interiérem, odolávat vysokým teplotám v létě (platí především pro jižní fasády) a dále odolávat vlhkosti. To je důvodem, proč jsou na otvorové výplně kladeny přísné požadavky. Například dle Vyhlášky o technických požadavcích na stavby 268/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů, lze požadavky shrnout takto:

  • musí disponovat dostatečnou tuhostí a odolností,
  • musí splnit tepelně-izolační vlastnosti dle příslušné normy,
  • musí splnit akustické vlastnosti dle příslušné normy.3

Jako každý materiál i dřevo vyžaduje určitou údržbu. V závislosti na druhu použité povrchové úpravy (povrchová úprava) je třeba tuto úpravu obnovovat. Odborná literatura často hovoří o nutném obnovení minimálně každých 5 let.4 K nejčastějším povrchovým úpravám patří velmi pružné a UV odolné lazury.1

K dalším možnostem povrchové úpravy pak patří například i oleje na přírodní bázi, ty však vyžadují velmi častou obnovu. Nejčastěji se využívá lněný olej v přírodní formě nebo lněná fermež.5 V neposlední řadě je možné dřevěnou část otvorové výplně chránit pomocí hliníkových profilů. Takové řešení dává dřevěným otvorovým výplním téměř neomezenou životnost.6

Právě životnost je velmi důležitým aspektem při výběru materiálu pro otvorové výplně. U dřevěných oken bude životnost silně závislá na údržbě dřevěných částí otvorové výplně a také na samotné dřevině, ze kterého jsou zhotoveny. Běžně jsou k vidění okna z období první poloviny 20. století, které jsou ve velmi dobrém stavu právě díky dobré údržbě. Taková okna sice již nesplňují dnes běžné tepelně-izolační vlastnosti, ale z hlediska funkčnosti mohou sloužit další desítky let.

Jak bylo zmíněno, ruku v ruce s životností jde také samotný druh dřeva. Některé materiály jsou pro výrobu dřevěných otvorových výplní vhodnější, některé pak méně. K těm vhodnějším bezpochyby patří modřín. O něco méně odolná je potom borovice. Obě dřeviny mají vysokou  odolnost proti povětrnosti.7 V současné době se využívá i dřevo smrkové, především pro jeho nízkou cenu.1

Zatímco v minulosti se pro výrobu otvorových výplní využívalo běžné opracované řezivo, v dnešní době se používají převážně lepené profily. Důvodem jsou lepší mechanické vlastnosti, stejně jako nižší náchylnost ke kroucení. Obvykle se pak setkáváme s pojmem Eurookno (eurookna), což je označení pro dřevěné okno, resp. dveře vyrobené právě z lepených profilů.7

Z konstrukčního hlediska se u oken setkáváme s několika základními druhy. K nejstarším patří již zmíněná jednoduchá okna, která tvoří jeden okenní rám a jedno křídlo. V první polovině 20. století se využívalo více oken dvojitých. Jednalo se o použití dvou jednoduchých oken za sebou. V období po druhé světové válce se pak častěji setkáváme s okny špaletovými, které jsou také tvořeny dvěma rámy a dvěma křídly. Na rozdíl od dvojitých oken jsou však osazovaná v kuse a jednotlivé rámy jsou spojeny pomocí špalet (dřevěné prvky). Koncem 60. let minulého století se z důvodu nedostatku dřeva začala využívat okna zdvojená. Tj. okna s jedním rámem a zdvojeným okenním křídlem. Až po roce 1990 se v České republice vyskytují dřevěná okna taková, která známe dnes. Tedy z již popsaných europrofilů. Kompletní přehled vývoje otvorových výplní je k nalezení zde.8

Vývoj dveří jako dalšího reprezentanta otvorových výplní se odvíjel od vývoje zárubní. K těm nejstarším patří tesařská zárubeň, která byla tvořena zazděným hrubě opracovaným hranolem. Další možností dřevěných zárubní jsou pak truhlářské zárubně. Ty lze tvarově i technologií osazení přirovnat například k dnes běžně využívaným ocelovým zárubním.9  Třetím, dnes nejpopulárnějším typem je zárubeň rámová. Tu lze pro jednoduchost přirovnat k rámu běžného okna.10

Více k tématu čti v článku Dřevo v exteriéru.

Zdroje

  1. MOTYKOVÁ Adela. Okna. Praha: Grada Publishing, 2008. ISNB: 802-472-674-8, s. 16.
  2. Výplně otvoru [online], 2017  [cit. 2017-10-21]. Dostupné z: <http://www.ciov.cz/terminy/vyplne-otvoru.aspx>.
  3. Vyhláška 268/2006 Sb. k provedení zákona o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů.
  4. PERLÍK Martin. Rekonstrukce rodinného domu. Praha: Grada Publishing, 2017. ISNB: 978-80-271-0416-1, s. 230.
  5. Lněné oleje – s nimi dřevu dobře je [online], 2012  [cit. 2017-10-21]. Dostupné z: <http://www.drevoastavby.cz/drevostavby-archiv/stavba-drevostavby/ochrana-dreva/1880-lnene-oleje-n-s-nimi-drevu-dobre-je>.
  6. SMOLA Josef. Stavba rodinného domu krok za krokem. Praha: Grada Publishing, 2012. ISNB: 802-472-148-4. s. 188.
  7. PETRTYL Zdeněk, ŠUBRT Roman. Moderní okna. Praha: Grada Publishing, 2012. ISNB: 978-80-247-4286-1, s. 53.
  8. Vývoj otvorových výplní [online], 2017 [cit. 2017-10-21]. Dostupné z: <http://www.tom-builder.cz/vyvoj-otvorovych-vyplni/>
  9. ŠEFCŮ Ondřej, ŠTUMPA Bohumil. 100 osvědčených stavebních detailů. Praha: Grada Publishing, 2010. ISNB: 978-80-247-3114-8, s. 60.
  10. Dveře a dveřní zárubně [online], 2010 [cit. 2017-10-21]. Dostupné z: <https://www.perlikprojekce.cz/2010/12/stavime-dvere-a-dverni-zarubne/>.