Jedna z forem mechanické přípravy půdy pro obnovu lesa, jejíž podstatou je narušení povrchové vrstvy nadložního (surového) humusu se současným promísením s minerální zeminou. Tím jsou vytvořeny příznivější podmínky pro vyklíčení semen a ujmutí se náletu. Zraňování půdy se používá nejčastěji pro zajištění přirozené obnovy, je nejúčinnější při semenných fázích clonných sečí a podle potřeby se provede buď pomístně (plošky, pruhy, pásy), nebo celoplošně.