Obnova lesa vznikající výlučně záměrnou činností lesního hospodáře. Je charakterizována jako způsob tvorby následného porostu buď sadbou semenáčků a sazenic vypěstovaných v lesních školkách (popř. stromků vyzvednutých z náletu), nebo síjí semen a plodů přímo na obnovovanou plochu. Umělá obnova lesa zcela převládá na holosečných obnovních prvcích, pod clonou mateřských porostů se uplatňuje ve formě podsadeb a podsíjí. Vegetativní forma umělé obnovy dominuje v topolovém hospodářství (výsadba řízků), ale významně se uplatňuje i při obnově hlavních hospodářských dřevin výsadbou řízkovanců.
Co je cílem Národního programu ochrany a reprodukce genofondu? Jaký je rozdíl mezi genovou základnou a zdrojem reprodukčního materiálu? Které části stromů jsou reprodukčním materiálem? Odpovědi se dočtete v článku.
Co znamená, že je les kulturní? Jaké jsou cíle prostřihávky a prořezávky? Jak lesníci zvyšují hmotovou produkci stromů? Odpovědi se dočtete v článku.
Víte, že naše současné lesy byly zakládány v polovině 18. století? Lesnatost v Čechách se od počátku 20. století výrazně zvýšila. Jednou z priorit lesníků je udržitelné hospodaření v lesích. Cílem lesníků v našich podmínkách je skladba lesa v poměru 60 % jehličnanů a 40 % listnáčů. Chcete-li se dozvědět více, pokračujte ve čtení.
Čím začíná život stromu a co ho naopak završuje? Víte, že mýtní věk u dubu je přibližně 120 let a třeba u smrku či borovice 80 let? Kdy přichází na řadu umělá obnova lesa? Přečtěte si článek k tématu o životě stromu.
