Karpatská oblast

Karpatská oblast (západokarpatská – Carpaticum occidentale) zasahuje do českých krajů několika obvody, přitom úvaly a některé pahorkatiny patří opět k panonské květeně.Karpatská květena má hojné zastoupení prvků vysokohorských, mnohem méně mediteránních a pontických. Charakteristická je absence některých druhů, rozšířených v západních částech hercynské oblasti, naopak význačné společné druhy má se Sudetami. Je tu i velký počet endemitů. Karpaty jsou mladým pásemným pohořím, v němž převládají druhohorní a třetihorní horniny s rozsáhlými oblastmi neovulkanismu. Do českých zemí zasahuje jen malá část Západních Karpat, která se dělí na tři pásma. První je pás plochého reliéfu na neogenní výplni vněkarpatských sníženin. Druhý je pás pahorkatin, vrchovin a hornatin vnějších Karpat, tvořených hlavně sedimenty s typickým střídáním málo odolných (slíny, jílovce) a odolných hornin (hrubozrnné pískovce, slepence, vápence). Třetí je sníženina Dolnomoravského úvalu, která je součástí vnitrokarpatských sníženin a je vyplněna neogenními usazeninami. Nejvyšším bodem Karpat v českých zemích je Lysá hora (1.324 m n. m.) a nejnižší části leží na soutoku řeky Moravy s Dyjí (150 m n. m.). Převládají bohatá lesní společenstva (řada B) nad chudými. Rozsáhlý je tu bezjedlový obvod (v hercynské oblasti jen Polabí), a také rozhraní baltického a středomořského klimatu je výraznější než v hercynské oblasti.

Používáme technologie, jako jsou soubory cookie, abychom mohli přizpůsobovat obsah a reklamy, poskytovat funkce sociálních médií a analyzovat provoz na webu. Informace o vašem používání webu také sdílíme s našimi důvěryhodnými partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýz.
Souhlasím Více informací