Výsadba stromů v městském prostředí

Jaké stromy bývají ve městech často vysazovány? Ve kterém období je nejlepší sázet stromy? Proč je nutné o stromy pravidelně pečovat? Odpovědi se dočtete v článku. 


Protože se městské prostředí značně liší od zahrad nebo volné krajiny, je při plánování výsadby stromů ve městech nutné přihlédnout k mnoha důležitým okolnostem.

Ve městech panuje zvýšená teplota a nižší relativní vzdušná vlhkost. Působí zde znečištěné ovzduší, a vodní deficit (srážková voda se na zpevněných plochách nevsakuje, ale odtéká kanalizací). Půda je často zhutněná a se špatným vodním a vzdušným režimem. Proto bývá při výsadbě použit závlahový a provzdušňovací systém v kořenovém prostoru stromu. Půda mívá nedostatek minerálních živin a humusu a má zásaditou půdní reakci. Je ovlivněna posypovými solemi, psími exkrementy a úniky pohonných hmot.

Stromy pak často poškozují vandalové nebo parkující automobily. Častým problémem je nedostatečný kořenový a korunový prostor pro strom.

Proto je nezbytné u prostorů, jako jsou uliční stromořadí, náměstí a další městské plochy, posoudit vlastnosti stanoviště, stresující a limitující faktory, negativní účinky stromů na okolí a vybrat vhodný taxon. Nejvhodnější jsou taxony odolávající především stresu ze sucha a vysokým letním teplotám. Zároveň musí být mrazuvzdorné. Proto místo domácích stromů jsou často vysazovány introdukované dřeviny, které sucho a vysoké teploty lépe snášejí.

Příprava stanoviště před výsadbou by se měla zaměřit na zajištění nejvyšší možné kvality prostředí pro růst kořenů, zejména v prvních letech po výsadbě. Půda zpracovaná plošně a dostatečně hluboko by měla zajistit dobré ujmutí stromu. Výsadbová jáma však nemá dostatečnou velikost pro kořeny, které jsou často dvoj až trojnásobně delší než větve koruny stromu. Často tak na kořeny působí květináčový efekt, což je špatné, nebo žádné prorůstání kořenů mimo výsadbovou jámu.

Doba výsadby se řídí zejména typem sazenice, nadmořskou výškou a aktuálním počasím, obecně je to v období vegetačního klidu. Před výsadbou je třeba upravit stanoviště (vytvoření výsadbové jámy, příprava půdy...) Zálivka jako součást výsadby se provádí do otevřené jámy. Před zasypáním jámy je vhodné umístit do jejího dna kotvení. K vysazenému stromu se však často v městech kromě nadzemního kůlového kotvení používá jako ochrana kovový kmenový koš, nebo ochrana proti parkování. Rošty se instalují tam, kde je intenzivní pohyb osob a mohlo by dojít k sešlapávání půdy v kořenovém prostoru.

V městech se také používají protikořenové bariéry uvnitř výsadbových jam. Po dokončení výsadby, nadzemního kotvení, instalaci ochranných prvků a zavlažovacích systémů, je na řadě mulčování. Od výsadby až po zbytek života strom vyžaduje intenzivní udržovací péči a kontrolu zdravotního stavu. Kvalitní péče na trvalém stanovišti zaručuje dobré zakořenění a ujmutí dřevin, a tedy i překonání tzv. přesazovacího stresu. Důkladná a opakovaná zálivka je nutná především při jarní výsadbě. 

Zdroje

[1] SMÝKAL, František a kol. Arboristika: skripta pro další vzdělávání v arboristice. Výsadby dřevin. II. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008. 257 s.

[2] PEJCHAL, Miloš. Výběr stromů pro ulice a zpevněné plochy městských sídel. In Strom pro život – život pro strom III. Mělník: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Sekce pro dřeviny – Česká arboristická skupina, 2001. str. 38-44.

[3] SMÝKAL, František a kol. Arboristika: skripta pro další vzdělávání v arboristice. Výsadby dřevin. II. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008. 257 s.

[4] HURYCH, Václav. Tvorba zeleně: sadovnictví krajinářství. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-904782-0-6.

[5] ŠIMEK, Pavel a Miloslav ŠIMEK. Zakládání stromořadí v obtížných podmínkách – především s ohledem na kvalitu půdního prostředí. In Strom pro život – život pro strom III. Mělník: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Sekce pro dřeviny – Česká arboristická skupina, 2001. str. 20-25.

 [6] SMÝKAL, František a kol. Arboristika: skripta pro další vzdělávání v arboristice. Výsadby dřevin. II. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008. 257 s.

[7] SMÝKAL, František a kol. Arboristika: skripta pro další vzdělávání v arboristice. Výsadby dřevin. II. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008. 257 s.

[8] HURYCH, Václav. Tvorba zeleně: sadovnictví krajinářství. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-904782-0-6.

[9] KOLAŘÍK, Jaroslav a kol. Standardy péče o přírodu a krajinu – výsadby stromů. Mendelova univerzita v Brně a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2013, 48 s.

[10] KOLAŘÍK, Jaroslav a kol. Standardy péče o přírodu a krajinu – výsadby stromů. Mendelova univerzita v Brně a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2013, 48 s.

[11] HURYCH, Václav. Tvorba zeleně: sadovnictví krajinářství. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-904782-0-6.

Úvodní foto zdroj: http://www.lhmp.cz