Historie výroby papírů a lepenek

Původně se papír vyráběl pracovním postupem, zvaným čerpání. Vybraná rostlinná vlákna zjemněná drcením, tlučením a rozemletá kameny byla nabírána jako řídká kaše z kádě na velmi jemnou bambusovou rohož, upevněnou na rámu, jež propouštěla vodu (tedy jakousi původní naběrací formu). Voda odtekla a vláknitý list byl sejmut, lisován a sušen. 

Posléze se začaly používat dřevěné rámečky s nataženou jemnou síťovinou z kovových drátků. Postup sejmutí listu a sušení listů papíru volně na vzduchu byl zachován, postupně přibylo i hlazení a klížení. Takto se papír vyráběl až do 18. století. Příprava vlákniny však již neprobíhala jenom ve stoupách, byly zkonstruovány stroje na odprašování hadrů, na jemné mletí se začaly používat holandry, vznikaly také hladicí a klížicí lisy na listy vyráběného papíru.

Roku 1799 si nechal patentovat vynález papírenského stroje N. L. Robert (Francie). Tento zlomový vynález umožnil vyrábět papír v „nekonečném“ pásu, kdy tento materiál mohl být teprve dodatečně řezán na archy, nebo používán ve svitcích či později kotoučích. Původní dřevěný jednoduchý papírenský stroj s podélným sítem se během pár let zdokonalil na výkonné průmyslově využitelné zařízení s podélnými (Fourdrinier) nebo rotačními síty a v průběhu 19. století strojní výroba papíru prakticky vytlačila ruční manufakturní výrobu. První papírenský stroj v Čechách byl uveden do provozu v papírně Císařský mlýn v Bubenči v roce 1833 a do poloviny století jich u nás byly již desítky.

Moderní papírenské stroje dosahují výrobní šířky přes 10 m a rychlosti výroby až 2000 m za minutu. Jejich produkce se v základním členění dělí na papíry (plošná hmotnost do 150 g/m2), kartony (150–250 g/m2) a lepenky (lepenka) (nad 250 g/m2), podle určení pak na grafické (tiskové) papíry a kartony, hygienické (tissue) papíry a obalové, balicí a ostatní papíry, kartony a lepenky, využívané hlavně při výrobě obalů.

 

 

Zdroj

  1. ZUMAN, F. : Papír – historie řemesla a výrobní techniky, Papír a celulóza. 1983