Praktická ochrana lesa

Používání přípravků na ochranu rostlin v lesích je upraveno zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v platném znění a dalšími prováděcími vyhláškami. Používat se mohou pouze ty přípravky, jejichž použití je povoleno. Seznam těchto přípravků je veden on-line na webových stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Lesní ochranná služba každoročně vydává upravený seznam pro použití v lesním hospodářství. Při jejich použití se vychází z informací zde uvedených nebo z etiket, které jsou součástí balení každého přípravku. Základními informacemi jsou druh škodlivého činitele, rostlina, ve které se smí použít, dávka, ochranná lhůta a termín použití. Uvedeny jsou dále i další omezující podmínky – bezpečnostní vzdálenosti, opatření k ochraně necílových organismů (např. včel nebo zvěře) apod. Jsou zde uvedeny i podmínky ochrany obsluhy, tj. použití ochranných pomůcek.

Ochrana včel a zvěře je uvedena ve vyhlášce č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organizmů při použití přípravků na ochranu rostlin, v platném znění. Jsou zde uvedeny jednak povinnosti vlastníků včelstev a vlastníků či nájemců honiteb, dále povinnosti vlastníků pozemků. Kde mají být přípravky na ochranu rostlin aplikovány, spočívá především v různých nahlašovacích povinnostech a omezeních.

Vyhláška č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků, v platném znění, stanovuje limity, za jakých podmínek mohou být přípravky používány (teplota, rychlost větru, vzdušná vlhkost). Zároveň stanovuje, že použita může být pouze aplikační technika vedená v centrální evidenci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Používaná aplikační technika podlého rovněž kontrolnímu testování v intervalu 4 let (obdoba technických prohlídek u aut). Z této povinnosti jsou vyčleněny ruční a zádové aplikátory.

Každý, kdo nakládá (tj. přichází do styku) s přípravky na ochranu rostlin, od jejich používání, uskladňování až po řízení a kontrolu prací nebo školící a poradenskou činnost, musí být držitelem příslušného osvědčení, které na základě splnění legislativních podmínek (proškolení, test, ústní zkouška – dle příslušného stupně) vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Ten, kdo profesionálně přípravky aplikuje (to se netýká např. zahrádkářů) musí být držitelem osvědčení I. stupně, která získá na základě absolvování školení. Ten kdo práci zadává, řídí a kontroluje, musí být držitelem II. stupně osvědčení. III. stupeň osvědčení musí mít distributoři přípravků, pracovníci zabezpečující školení a poradenskou činnost. Osvědčení je platné 5 let.

Další omezení použití přípravků na ochranu rostlin v lesích omezují certifikační systémy – PEFC a FSC. Zatímco PEFC zakazuje pouze vybrané účinné látky, uvedené na seznamu rizikových látek, vedených Světovou zdravotnickou organizací (WHO), pak FSC má ještě poměrně rozsáhlý seznam dalších zakázaných látek. V případě potřeby (není-li jiná vhodná alternativa ochrany) může být povolena výjimka z tohoto zákazu.

V případě jakýchkoliv nejasností (o jakého škůdce jde, jak ho kontrolovat, jaká obranná opatření uplatnit, jak postupovat při aplikaci přípravků na ochranu rostlin apod.) je možné kontaktovat Lesní ochrannou službu.

Ta byla zřízena Ministerstvem zemědělství v roce 1995. Jejím prioritním účelem byla právě poradenská činnost, především na úseku ochrany lesa pro nové restituenty lesů, kteří neměli s hospodařením v lesích většinou žádné zkušenosti. Její úkoly však byla a stále jsou mnohem širší. V současné době vydává stanoviska k žádostem o dotace, odborné posudky, zabezpečuje metodickou pomoc při rozsáhlých obranných opatřeních. Vede centrální evidenci škodlivých činitelů a na jejím základě zpracovává roční přehledy škodlivých činitelů a rámcovou prognózu jejich výskytu. Provádí ověřování a optimalizaci kontrolních a obranných metod a vydává metodické pokyny pro jednotlivé škodlivé činitele. Zabezpečuje testování biologické účinnosti přípravků na ochranu rostlin pro lesní hospodářství, včetně každoročního zpracování seznamu povolených přípravků a školící činnost v ochraně lesa pro všechny subjekty v lesnictví.

Zdroje

  1. ŠVESTKA, M., HOCHMUT, R. & JANČAŘÍK, V., 1996: Praktické metody v ochraně lesa. Praha: Silva Regina, 309 str.
  2. ZAHRADNÍK, P., 2006: Aplikace přípravků na ochranu lesa. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 76 str.
  3. ZAHRADNÍK, P., (ed.) 2014: Metodická příručka integrované ochrany rostlin pro lesní porosty. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 374 str.