Sušení dřeva – část 1/2

Dřevo je materiál s všestranným využitím. Pro jeho žádoucí aplikaci je však nutné, aby bylo správně vysušené. Sušení dřeva je charakterizováno jako cílené snižování jeho vlhkosti.1

Přirozenou vlastností dřeva je navlhavost, tedy schopnost měnit svoji vlhkost podle okolního prostředí. (Buňky dřeva pohlcují vodní páry ze vzduchu a to až do momentu, kdy nastává bod nasycení vláken. Ten odpovídá vlhkosti dřeva kolem 25–35 % podle druhu dřeviny.)3 To znamená, že jinou vlhkost má dřevo použité v exteriéru a jinou ve vytápěném interiéru.4

Cílem tedy je, aby konečná vlhkost dřeva odpovídala podmínkám, ve kterých bude dřevěný prvek při následném používání umístěn. V opačném případě by docházelo k nadměrnému sesychání dřeva nebo bobtnání dřeva, což by mohlo vést k jeho zkroucení, tvarové nestálosti a významnému zhoršení kvality spojů. Na vlhké dřevo se také hůře nanáší povrchová úprava. Naopak vysušené dřevo je odolnější vůči biologickým činitelům (biologičtí škůdci), je pevnější, rozměrově stabilnější, má lepší tepelně-izolační vlastnosti, nižší hmotnost a menší objem, díky čemuž je jeho doprava méně nákladná. Vysušené dřevo má také vhodnější povrch pro lepení, povrchovou úpravu a lépe se obrábí. Při nižší vlhkosti se tedy celkově zlepší fyzikální vlastnosti dřeva, mechanické vlastnosti dřeva i technologické vlastnosti dřeva. Kvalitní vysušení dřeva tak celkově zvyšuje i jeho užitnou hodnotu.1, 2 Doporučené vlhkosti dřevěných výrobků jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1 - viz v Galerii níže: Doporučené vlhkosti dřevěných výrobků2, 3

Při sušení se ze dřeva musí odstranit velké množství vody. Má-li se snížit vlhkost dřeva z průměrné počáteční vlhkosti 50 až 60 % na vlhkost 15 %, musí se z 1 m3 řeziva odpařit asi 150 až 200 kg vody.5 Ke snížení vlhkosti ve dřevě slouží přirozené nebo umělé sušení.

Přirozené sušení řeziva

Přirozeným sušením řeziva se rozumí jeho uskladňování na volném prostranství podle určitých pravidel a zásad tak, aby nedošlo k jeho poškození. Na takto uložený materiál působí zejména povětrnostní podmínky a tím dochází postupně k vysychání dřeva.

Přirozenou cestou se materiál suší na skladech přímo na pile nebo u zpracovatele.1 Mezi hlavní zásady správně uložené hráně patří: prokladové lišty svisle nad sebou, zarovnaná čela hráně a velikost hráně v poměru výška = max. 3x šířka2 (viz obrázek 1). Při nedodržení hlavních zásad pro uložení materiálu vzniká riziko vysokých ztrát způsobených vadami dřeva (trhliny, zamodrání, plísně, napadení hmyzem, hniloba či změna barvy).2

Obrázek 1 – viz v Galerii níže – Hráň řeziva3

Faktory, které ovlivňují průběh přirozeného sušení řeziva, jsou: teplota, vlhkost a rychlost proudění vzduchu, rozměry sušeného materiálu (zejména tloušťka), počáteční a konečná požadovaná vlhkost a dřevina (jak se suší jednotlivé dřeviny naleznete v Učebním textu pro obor Truhlář).1

Přirozené sušení dřeva probíhá bez nutnosti použití vnější energie, může se uskutečňovat téměř kdekoliv a je šetrné k životnímu prostředí. Je však náročné na potřebu vhodné skladovací plochy. Nevýhodou je jeho velká závislost na počasí, nemožnost kontroly podmínek prostředí, časová náročnost a umrtvení kapitálu po dobu sušení (řezivo jako výrobek leží dlouhou dobu ve skladu a není možné s ním obchodovat). Vzhledem k ekonomické nenáročnosti a ekologickému přínosu je proces přirozeného sušení poměrně výhodný.3, 6, 7

Přirozeně vysušené dřevo může být při dodržení všech zásad stejně kvalitní jako uměle vysušené. Jsme při něm schopni dosáhnout konečné vlhkosti okolo 20 %. Řezivo je připraveno pro následné zpracování či rovnou použití např. v exteriéru, kde stačí stačí tato dosažená vlhkost. Pokud je požadavek na nižší vlhkost (například pro interiérový nábytek), řezivo může být dosušeno umělým sušením.6

Pokračování v článku Sušení dřeva – 2. část

Zdroje

  1. Sušení a modifikace dřeva. Ústav nauky o dřevě: vlastnosti, procesy, identifikace, dendrochronologie [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně [cit. 2017-11-01]. Dostupné z: http://ldf.mendelu.cz/und/?q=node/75
  2. ZEJDA, Jiří. Sušení dřeva: Pila Javořice Ptení. Ldf.mendelu.cz [online]. Brno: LDF, Mendelova univerzita v Brně, 2009 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z: http://ldf.mendelu.cz/und/sites/default/files/soubory_hud/javorice_suseni_v1.pdf
  3. HULINSKÝ, Pavel a Roman BITTMANN. Učební text pro obor Truhlář, 1. ročník [online]. Brno: Střední škola polytechnická, Brno, Jílová 36g, 2009 [cit. 2017-11-02]. ISBN 978-80-88058-35-9. Dostupné z: https://publi.cz/books/163/06.html
  4. NOVÁK, Petr. Sušení dřeva 1. díl – Jak moc dřevo sušit a co pak s ním? Dřevostavitel [online]. 2012 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z: https://www.drevostavitel.cz/clanek/suseni-dreva-1-dil-jak-moc-drevo-susit-a-co-pak-s-nim
  5. PELEŠKA, Karel. Přirozené sušení řeziva. Praha: SNTL, 1963, 210 s.
  6. VAVRČÍK, Hanuš. Přirozené sušení. Ústav nauky o dřevě: vlastnosti, procesy, identifikace, dendrochronologie [online]. Brno: LDF, Mendelova univerzita v Brně, 2011 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z: http://ldf.mendelu.cz/und/?q=node/16
  7. Hydrotermická úprava dřeva - cvičení: přirozené sušení. Ldf.mendelu.cz [online]. Brno: LDF, Mendelova univerzita v Brně, 2010 [cit. 2017-11-02]. Dostupné z: http://ldf.mendelu.cz/und/sites/default/files/soubory_hud/CV-HUD-2-2010.pdf