Reprodukční materiál lesních dřevin

Používání geneticky a morfologicky vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin při zalesňování (Umělá obnova lesa) je podmínkou pro zlepšení zdravotního stavu lesů, zachování jejich biologické rozmanitosti a naplnění všech produkčních a mimoprodukčních funkcí lesů.

Ke genetickým zdrojům lesních dřevin řadíme reprodukční materiál, zdroje reprodukčního materiálu (zdroj reprodukčního materiálu) a genové základny (genová základna), které mají současnou nebo potenciální fenotypovou a genotypovou hodnotu a jsou shromážděné, hodnocené a dokumentované pro účely Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin (dále jen „Národní program“).

Reprodukčním materiálem (RM) se rozumí semenný materiál (šišky, semena, plody a plodenství), části rostlin (řízky, rouby, očka, hříženci, pruty, explantáty a jiné části rostlin) a sadební materiál (rostliny získané ze semenného materiálu, částí rostlin nebo vyzvednuté v lese z přirozeného zmlazení).

Problematiku reprodukčního materiálu lesních dřevin (dále RMLD) v České republice upravuje zákon č. 149/2003 Sb., a jeho prováděcí vyhláška č. 29/2004 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů. Uvedeným zákonem byla do našeho právního řádu implementována evropská směrnice č. 1999/1005/ES o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh.

Uváděním do oběhu se v obecné rovině rozumí nabízení reprodukčního materiálu k prodeji nebo převod práva s reprodukčním materiálem dále nakládat v rámci uvedeného zákona. Ten například vyžaduje, aby každý dodavatel reprodukčního materiálu lesních dřevin musel mít pro svoji činnost platnou licenci, bez níž není možné materiál do oběhu uvádět. Danou licenci uděluje na základě žádosti konkrétního dodavatele Ministerstvo zemědělství, které zároveň vede ústřední evidenci držitelů licencí.

Jak již bylo uvedeno, reprodukční materiál lesních dřevin, který je uváděn do oběhu, musí pocházet z uznaného zdroje. Vlastní uznání provádí na základě žádosti vlastníka zdroje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) vyhotovením odborného posudku dle platné legislativy. Tato organizační složka státu spadající pod Ministerstvo zemědělství plní v oblasti reprodukčního materiálu podle § 30 zákona č. 149/2003 Sb. funkci pověřené osoby. Další výčet činností prováděné ÚHÚL jakožto pověřené osoby lze nalézt na webu ÚHÚL.

Po vyhotovení uznání je schválený zdroj následně zaregistrován přes přidělené číslo uznané jednotky a dále veden v ústřední evidenci Rejstříku uznaných zdrojů ČR v internetové aplikaci ERMA2 pod portálem Ministerstva zemědělství eAGRI.

Ze zákona na základě specifických odlišností, kritérií uznání a požadavků na využití členíme jednotlivé zdroje reprodukčního materiálu do čtyř kategorií, a to identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný zdroj.

Zjednodušeně se identifikovaným zdrojem RMLD rozumí reprodukční materiál získaný ze „zdroje semen“ (což mohou být i stromy rostoucí mimo lesní pozemky) nebo z lesních porostů, ale většinou pouze „průměrné“ kvality. Selektovaným je nazýván materiál získaný z kvalitních – nadprůměrných porostů, které jsou k tomu účelu uznávány na základě předem stanovených kritérií výběru. K nim příkladně řadíme původ (historicky původní porosty), zdravotní stav anebo kvalitativní morfologické (tvarové a vzhledové) parametry jednotlivých stromů. Za kvalifikovaný označujeme materiál získaný z účelově zakládaných semenných sadů sloužících ke snazšímu sběru RM či zachování cenných populací. Dále do kvalifikovaných zdrojů zařazujeme cíleně vybrané velmi kvalitní stromy v lese, označené jako tzv. rodiče rodiny (dříve nazývané jako výběrové stromy či rodičovské stromy), ortety, klony nebo směs klonů sloužící ke sběru plodů, šišek a roubů určených právě k zakládání již zmiňovaných semenných sadů, případně sloužícím i k jiným účelům.

Kromě genetické a morfologické kvality musí tyto zdroje odpovídat především druhem dřeviny, věkem, výškovou polohou zdroje, strukturou a zdravotním stavem splňující podmínky vhodnosti na daném stanovišti v rámci příslušné oblasti výskytu. Za zdroj testovaného reprodukčního materiálu lze uznat pouze porost, semenný sad, rodiče rodiny, klon nebo směs klonů, který vyhovuje požadavkům stanoveným pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu nebo kvalifikovaného reprodukčního materiálu, pokud jeho vlastnosti byly ověřeny srovnávacími nebo genetickými testy.

Jak bylo již dříve uvedeno, reprodukční materiál lesních dřevin, který má být uváděn do oběhu, musí pocházet z uznaného zdroje jedné z výše uvedených kategorií.

„Aby bylo možné tento požadavek zajistit, je nutné znát cestu reprodukčního materiálu od jeho vzniku až po jeho uplatnění při obnově lesa. Proto musí být u každého reprodukčního materiálu lesních dřevin používaného k lesnickým účelům prokázán jeho původ, a sice tzv. potvrzením o původu. Potvrzení o původu vystavuje po ukončení a namátkové kontrole sběru reprodukčního materiálu pověřená osoba ÚHÚL. Při uvádění do oběhu je původ reprodukčního materiálu doložen průvodním listem, vždy s odkazem na číslo potvrzení o původu. Potvrzení o původu je jakýsi „rodný list“ reprodukčního materiálu a obsahuje všechny důležité informace o získaném reprodukčním materiálu. Vystavení průvodní dokumentace (průvodního listu, listu o původu) je povinností dodavatele, který konkrétní materiál uvádí do oběhu.“[1]

Držitelé licence a dodavatelé provozující lesní školkařskou činnost jsou dále mimo jiného povinni vést předepsanou evidenci o každém příslušném oddílu RM, který uvedli do oběhu anebo mají v držení či pěstují v lesní školce. Toto evidenci předkládají každoročně pověřené osobě, která ji zanáší do zmíněného informačního systému ERMA2.

Znát kvalitu reprodukčního materiálu je neméně důležité, jako znát jeho původ. „Reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze, pokud vyhovuje požadavkům na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a zdravotní stav. Zákona č. 149/2003 Sb. je postaven na koncepci „ochrany spotřebitele“. To znamená, že každý odběratel reprodukčního materiálu lesních dřevin musí mít jistotu, že kupuje reprodukční materiál uvedeného původu a kvality podle průvodní dokumentace.“[2]

Kvalita semenného materiálu se zjišťuje z odebraného vzorku předepsanými zkouškami v akreditované laboratoři ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM), výzkumné stanici Kunovice, a to dle příslušných Českých státních norem (více na webu Výzkumné stanice Kunovice. Zjištěné údaje má dodavatel za povinnost uvést do průvodního listu pro semenný materiál. Jedná se například o klíčivost, čistotu anebo životnost semen. Pokud dodavatel uvádí do oběhu sadební materiál, musí sazenice splňovat kvalitativní požadavky uvedené ve vyhlášce č. 29/2004 Sb.  Kvalita sadebního materiálu se posuzuje podle uvedených parametrů dle ČSN jako je např. výška nadzemní části sazenice, věk, objem či případné deformace kořenového systému aj.

Ne každý reprodukční materiál lesních dřevin lze použít k obnově v jakémkoliv lese a v každých podmínkách. Pravidla použití reprodukčního materiálu lesních dřevin pro umělou obnovu lesa a zalesňování se opět řídí příslušnou legislativou. K zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa je možné použít pouze semena nebo sazenice lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti (PLO jsou souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les) a z odpovídající nadmořské výšky. V případě smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého lze použít pouze reprodukční materiál pocházející ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu uznaných podle zákona č. 149/2003 Sb.

Nelze-li pokrýt potřebu reprodukčního materiálu v rámci dané přírodní lesní oblasti, lze provádět jeho přenos mezi jednotlivými oblastmi způsobem stanoveným v přílohách č. 1–5 vyhlášky č. 139/2004 Sb., s přípustným vertikálním posunem. Přehled přírodních lesních oblastí a vymezení jejich hranic udává příloha č. 1 vyhlášky č. 83/1996 Sb.

Za genovou základnu lze vyhlásit soubor lesních porostů s významným podílem cenných regionálních populací lesních dřevin o rozloze, jež postačuje k udržení biologické různorodosti populace, která je při vhodném způsobu hospodaření schopna vlastní reprodukce. Les na území genové základny lze zařadit do kategorie lesa zvláštního určení. Problematiku genových základen řeší § 2i zákona č. 149/2003 Sb. a podrobnosti stanovuje § 13 prováděcí vyhlášky č. 29/2004 Sb.

Genové základny se vyhlašují na základě údajů platného lesního hospodářského plánu nebo platné lesní hospodářské osnovy v rámci jednotlivých oblastí provenience (PLO) pro všechny lesnicky významné druhy lesních dřevin, na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy. Genovou základnu vyhlašuje na základě vlastního odborného posudku pověřená osoba ÚHÚL na žádost vlastníka lesa na území, které má být prohlášeno za genovou základnu.[3]

Národní program ochrany a reprodukce genofondu zajišťuje oblast ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin a uvádí tuto oblast do souladu s platnými právními předpisy a mezinárodními úmluvami a dohodami. Národní program rovněž dotváří právní a organizační rámec nezbytný pro zajištění efektivního a setrvalého využívání genetických zdrojů lesních dřevin v souladu s potřebami lesního hospodářství a zásadami trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hlavním cílem Národního programu je zachovat a reprodukovat genofond lesních dřevin jako součást národního bohatství pro budoucí generace.“[4]

Základními opatřeními k naplnění cílů Národního programu jsou podpora existence a řádné obhospodařování genových základen, podpora a využívání selektovaných a kvalifikovaných zdrojů reprodukčních materiálu. Jednotlivá opatření Národního programu jsou zajišťována zejména prostřednictvím poskytování dotačních podpor vlastníkům zdrojů reprodukčního materiálu zařazených do Národního programu, v současnosti na období 2014–2018.

„ÚHÚL je jako pověřená osoba podle zákona č. 149/2003 Sb. koordinátorem Národního programu. Kromě koordinace Národního programu pověřená osoba provádí jeho hodnocení, ukládá opatření k záchraně ohroženého genetického zdroje lesních dřevin, zařazuje, mění nebo zrušuje zařazení genetického zdroje do Národního programu, vede ústřední evidenci, ukládá předání dokumentace o genetických zdrojích a vzorků genetických zdrojů a provádí kontrolu v oblasti Národního programu.“[5]

 

Citace 

[1] Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Reprodukční materiál lesních dřevin [online].  Dostupné z: http://www.uhul.cz/nase-cinnost/reprodukcnim-materialem-lesnich-drevin/uvod.  

[2] Tamtéž.

[3] Tamtéž.

[4] Tamtéž.

[5] Tamtéž.

 

Zdroje

  1. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Reprodukční materiál lesních dřevin [online].  Dostupné z: http://www.uhul.cz/nase-cinnost/reprodukcnim-materialem-lesnich-drevin/uvod.