Současná kalamitní situace na severní Moravě a ve Slezsku ve vztahu ke zbytku ČR

Současná kalamitní situace (kalamita), která v plné síle vypukla v roce 2015 v důsledku abnormálního sucha a vysokých teplot, se nejintenzivněji projevila na severní Moravě a ve Slezsku. Ať již v bližší či vzdálenější minulosti byla tato oblast postihována suchem a následně gradacemi podkorního hmyzu. Proběhla zde i první gradace lýkožrouta severského v první polovině 90. let 20. století. K eskalaci problémů však v tomto regionu došlo v roce 2015 po abnormálním suchém a teplém roce; obdobné podmínky byly pak i v následujících dvou letech.5 Je nutné si uvědomit, že již v roce 2014, tedy před nástupem onoho srážkově a teplotně extrémního roku 2015, byla v okrese Bruntál velmi nepříznivá kůrovcová situace (kůrovec), výrazně nejhorší v rámci celé ČR (objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví dosáhl hodnoty téměř 261 tis. m3). Velmi špatná byla situace i v okrese Olomouc, kde byla překročena hranice kůrovcového dříví 100 tis. m3 a v těsné blízkosti 70 tis. m3 se pohybovaly ještě okresy Nový Jičín a Opava. Na zbytku našeho území se objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví pohyboval v jednotkách tisíců, dosáhl rozpětí 10–20 tis. m3 nebo tuto hranici nepatrně překročil.2

Během roku 2015 se situace již zásadně změnila. V okrese Bruntál zůstala v rámci ČR nejhorší, bylo evidováno celkem 382 tis. m3, tj. nárůst o 46 %. K mírnému nárůstu došlo i v okresech Nový Jičín a Opava (o necelých 10 %), naopak v okrese Olomouc došlo k poklesu zhruba o 10 %. Výrazně se však zhoršil stav v dalších okresech severomoravského a slezského regionu. Více než 50 tis. m3 evidovaného smrkového dříví bylo hlášeno z okresů Frýdek-Místek, Jeseník, Šumperk a Vsetín a této hranice téměř dosáhl také okres Přerov. Ke zhoršení situace došlo také v dalších oblastech České republiky. Nejvíce se to týkalo okresů podél rakouské a německé hranice, především v okresech Jindřichův Hradec (42 tis. m3) a Klatovy (33 tis. m3), ovšem i další okresy překročily slabě hranici 20 tis. m3 nebo se jí přiblížily. Na většině území se však stále objem evidovaného kůrovcového dříví pohyboval v jednotkách tisíců m3, i když k jistému nárůstu došlo ve většině okresů.3

K prudkému zhoršení situace došlo v roce 2016. Nejhorší byla opět situace v okrese Bruntál, kde byla evidována celá jedna třetina smrkového kůrovcového dříví v rámci celé České republiky, a to konkrétně 1 051 tis. m3 (v ČR to bylo 3 002 tis. m3). Ke zhoršení došlo i v dalších okresech tohoto regionu, kde již v minulých letech nebyla situace dobrá. V Moravskoslezském kraji, kromě již zmíněného okresu Bruntál, byla nejhorší situace v okrese Opava – 127 tis. m3, v okrese Frýdek-Místek – 110 tis. m3 a v okrese Nový Jičín – 64 tis. m3. V Olomouckém kraji to pak v okrese Olomouc bylo 304 tis. m3, v okrese Šumperk 107 tis. m3 a v okrese Jeseník 103 tis. m3, ale v okrese Přerov se podařilo udržet kůrovce pod hladinou 50 tis. m3. Do tohoto výčtu nejpostiženějších okresů ze středu a severu Moravy je nutné ještě zahrnout ze Zlínského kraje okres Vsetín se 143 tis. m3. Objem evidovaného kůrovcového dříví ve výše jmenovaných okresech dosáhl téměř tří čtvrtin celkového objemu smrkového kůrovcového dříví v ČR. Ke zhoršení situace došlo však i v oblasti podél rakouské a německé hranice, kde se v jednotlivých okresech situace zhoršila přibližně o třetinu až polovinu. Nejhorší byla situace v okresech Jindřichův Hradec – 59 tis. m3, Třebíč – 54 tis. m3 a Klatovy – 58 tis. m3. Mezi 40–50 tis. m3 se pohybovaly další tři okresy – České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice. Jestliže v předchozím roce došlo u několika okresů k překročení nebo přiblížení se k hranici 20 tis. m3, pak v tomto roce byla hranice 30 tis. m3 překročena ještě u dalších 6 okresů, vesměs podél jižní hranice ČR (Blansko, Domažlice, Jihlava, Písek, Tachov, Znojmo) a 20 tis. m3 u čtyř okresů (Brno-venkov, Strakonice, Trutnov, Žďár nad Sázavou) – pouze jeden z těchto okresů je mimo daný region. Ke zhoršení, a to často v řádech desítek procent, došlo i v řadě dalších okresů.4

K dalšímu zhoršení kůrovcové situace došlo v roce 2017. V rámci ČR stoupl objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví na 3 740 tis. m3. Paradoxně klesl podíl kůrovcového dříví ze severní Moravy a Slezska vůči celkovému objemu evidovaného smrkového kůrovcového dříví na 61 %, přitom však i zde došlo v některých okresech v absolutních hodnotách k dalšímu nárůstu, ovšem v některých se podařilo situaci více či méně stabilizovat. Dramaticky se však změnila situace na zbytku našeho území, a to nejen v oblasti jižní Moravy a jižních a jihozápadních Čech.

Dominantním okresem s nejvyššími škodami, které dosahují výše opět zhruba jedné třetiny z celého území, byl Bruntál – 1 178 tis. m3. V Moravskoslezském kraji byly dále kalamitní okresy Frýdek-Místek – 120 tis. m3, Opava – 89 tis. m3 a Nový Jičín – 68 tis. m3. Pouze u okresu Nový Jičín došlo k dalšímu nárůstu, v dalších dvou okresech byl stav stabilizován. V Olomouckém kraji byla tradičně nejhorší situace v okrese Olomouc – 330 tis. m3, následovaly okresy Jeseník – 165 tis. m3 a Šumperk – 103 tis. m3, přičemž pouze u okresu Jeseník došlo k dalšímu nárůstu. V okrese Přerov došlo naopak k dalšímu poklesu na 25 tis. m3. Kritická situace přetrvává v okrese Vsetín – 200 tis. m3 ve Zlínském kraji, kde se situace opět výrazně zhoršila.

Výrazně se zhoršil stav na jihu Moravy a jihu a jihozápadě Čech. Nejhorší je situace na Českomoravské vrchovině. V okrese Třebíč bylo evidováno 131 tis. m3 a v okrese Jindřichův Hradec 101 tis. m3. Výrazně se zhoršila i situace v okrese Jihlava, kde bylo evidováno 55 tis. m3 (téměř dvojnásobný nárůst proti minulému roku). Zatímco v okresech České Budějovice se stav znormalizoval, pak v okresech Blansko, Český Krumlov a Prachatice došlo k nárůstu zhruba o 30 % a v okrese Písek o 60 %, objemy evidovaného dříví se zde pohybovaly obvykle kolem 50–60 tis. m3. K více než stoprocentnímu nárůstu objemu smrkového kůrovcového dříví došlo v okresech Domažlice (71 tis. m3) a Klatovy (115 tis. m3) a v okrese Znojmo to byl dokonce nárůst o cca 300 % (93 tis. m3). Situace se však zhoršila i v řadě dalších okresů v rámci celé ČR.1

Na závěr je nutno dodat, že celková kůrovcová situace je ještě horší, než je zde uvedeno. Celorepublikové údaje zahrnují pouze 70 % našeho území. Navíc jistý podíl kůrovcového dříví je veden jako václavkové dříví nebo škody suchem. Odhadem by se tak v posledních letech mohl „reálný“ objem pohybovat v rozmezí 5–5,5 mil. m3.

 

Zdroje

  1. KNÍŽEK, M. & LIŠKA, J. (eds.). Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2017 a jejich očekávaný stav v roce 2018. Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum, (in prep), 2018.
  2. KNÍŽEK, M., LIŠKA, J. & MODLINGER, R. (eds.). Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2014 a jejich očekávaný stav v roce 2015. Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum, 74 str., 2015.
  3. KNÍŽEK, M., LIŠKA, J. & MODLINGER, R. (eds.). Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2015 a jejich očekávaný stav v roce 2016. Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum, 66 str., 2016.
  4. KNÍŽEK, M., LIŠKA, J. & MODLINGER, R. (eds.). Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2016 a jejich očekávaný stav v roce 2017. Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum, 68 str., 2017.
  5. LUBOJACKÝ, J. Kůrovcová kalamita na severovýchodě Česka. Zpravodaj ochrany lesa 21:51-55 str., 2018.
  6. úvodní foto zdroj: dostupné z https://www.levnepostriky.cz