Současná kalamitní situace na severní Moravě a ve Slezsku

Kdy začala současná kůrovcová situace? Jaké je evidované množství dříví napadeného kůrovcem? Kde v ČR je situace s kůrovcem nejhorší? Odpovědi se dočtete v článku.


Kůrovcové kalamity jsou v posledních měsících plné noviny. Kůrovec se stal postrachem českých lesů. Opravdu jde ale o problém, který se objevil až v posledním roce? Nikoliv. Mediální zájem přišel se zpožděním a počátky současné kalamity můžeme umístit někam do roku 2015.

Právě v roce 2015 kalamita propukla v plné síle po období abnormálního sucha a vysokých teplot. Nejvýrazněji viditelná byla na severní Moravě a ve Slezsku. Nepříznivá kůrovcová situace však byla na Bruntálsku zaznamenána již o rok dříve, tedy v roce 2014, během roku 2015 se situace výrazně zhoršila.  Nárůst výskytu kůrovce gradoval na Bruntálsku a následoval prakticky v celém severo-moravském a slezském regionu, na Beskydsku i v rakouském a německém příhraničí.

Počasí nepřispělo vývoji kůrovcové situace a i následující dva roky byly abnormálně suché a teplé.

Prudce se situace zhoršovala v letech 2016 a 2017, došlo tak k rozšíření kalamity skutečně na celou ČR. V roce 2017 stoupl objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví na 3 740 tis. m3 (stav v roce 2015 dosahoval hodnoty okolo 261 tis. m3 ).

Paradoxně přitom klesl podíl kůrovcového dříví ze severní Moravy a Slezska vůči celkovému objemu evidovaného smrkového kůrovcového dříví v ČR. Přitom však i v těchto částech došlo v některých okresech v absolutních hodnotách k dalšímu nárůstu. V jiných se podařilo situaci více či méně stabilizovat. Výrazně se zhoršil stav na jihu Moravy a na jihu a jihozápadě Čech, ve velmi špatném stavu jsou také lesy Českomoravské vrchoviny. Kalamitní situace nabyla skutečně celorepublikového rozsahu a prakticky neexistují regiony, které by nebyly kůrovcem postiženy.  

Mediální ohlas kalamity přišel se zpožděním a nyní mnozí jen nevěřícně hledí na hnědé a holé koruny stromů mnoha českých lesů. Statistiky hovoří neúprosně. Přitom celková kůrovcová situace a objemy vytěženého dříví mohou být v praxi ještě vyšší, než bývá oficiálně uváděno.  Je třeba brát v potaz, že jistá část kůrovcového dříví může být evidována v rámci škod způsobených suchem nebo jako václavkové dříví. Odhady „reálných“ objemů kůrovcového dříví vytěžených v posledních letech by se proto mohly pohybovat někde v rozmezí 5–5,5 mil. m3.

Zdroje

  1. KNÍŽEK, M. & LIŠKA, J. (eds.). Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2017 a jejich očekávaný stav v roce 2018. Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum, (in prep), 2018.
  2. KNÍŽEK, M., LIŠKA, J. & MODLINGER, R. (eds.). Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2014 a jejich očekávaný stav v roce 2015. Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum, 74 str., 2015.
  3. KNÍŽEK, M., LIŠKA, J. & MODLINGER, R. (eds.). Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2015 a jejich očekávaný stav v roce 2016. Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum, 66 str., 2016.
  4. KNÍŽEK, M., LIŠKA, J. & MODLINGER, R. (eds.). Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2016 a jejich očekávaný stav v roce 2017. Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum, 68 str., 2017.
  5. LUBOJACKÝ, J. Kůrovcová kalamita na severovýchodě Česka. Zpravodaj ochrany lesa 21:51-55 str., 2018.
  6. úvodní foto zdroj: dostupné z https://www.levnepostriky.cz