Historie lesních kalamit v ČR

Od kdy dochází v českých lesích ke kalamitám? Co kalamity způsobilo? Je kůrovec jediným škůdcem, který kalamity způsobuje? Odpovědi se dočtete v článku. 


Kalamity byly součástí lesního hospodářství od pradávna. Ve starých kronikách se dočteme o pohromách způsobených přírodními faktory, jako jsou vítr, sníh a námraza (biotický škodlivý činitel" data-content="Škodlivý činitel spojený s působením přírodních faktorů (vítr, sníh, námraza a...">abiotický škodlivý činitel), brouky, kobylkami či motýlky (biotický škodlivý činitel). Velmi dobře je popsána lokalizace místní i časová, daleko hůře už ale byl popisován rozsah kalamity a její původce.

První gradace lýkožrouta smrkového (lýkožrout smrkový, kůrovec) na českém území byla popsána již koncem 18. století v oblasti Křivoklátska, Plzeňska a v Krušných horách. Z tohoto období máme zároveň první vydaná nařízení k jeho hubení. Spolehlivé a přesnější údaje ale nalezneme až o kalamitách z let 1821 a 1833 v oblasti Jeseníků, jež byly způsobeny jak větrnými polomy, tak i kůrovcem.

V 19. století byla popsána řada kalamit, z nichž nejvýznamnější byly způsobeny větrnými smrštěmi v letech 1868 a 1870 na Šumavě. Při těchto kalamitách objem poškozeného dříví dosahoval v jednotlivých letech cca 6 mil. m3. Na polomy navázala kůrovcová kalamita, která trvala celé další desetiletí.

V letech 1917 až 1927 proběhla jedna z největších kalamit na našem území způsobená drobným motýlkem s názvem bekyně mniška. Různé zdroje uvádějí až 20 mil. m3 odumřelého dřeva.

K přemnožení lýkožrouta smrkového, nejobávanějšího škůdce lesních porostů na našem území (sekundární škůdce), docházelo pouze v pohraničních horách a na Třeboňsku. Rozšíření kůrovce do nižších poloh přišlo daleko později, dokonce i velká poválečná kalamita z let 1945 až 1952 probíhala téměř výhradně v horských oblastech.

První velkou kůrovcovou kalamitou, která postihla nepůvodní smrkové porosty v nižších polohách, byla kalamita v 80. letech.  Ta byla opět způsobena kombinací abnormálního sucha, přemnožení kůrovce a „lidským faktorem“ v podobě pozdě zpracovávaných polomů na některých lesních závodech. Na přelomu 70. a 80. let se navíc v oblasti Krkonoš a Jeseníků přidala kalamita způsobená drobným motýlkem s názvem obaleč modřínový, který napadá v našich podmínkách smrkové porosty. Tato kalamita probíhala paralelně s velkou imisní kalamitou, která postihla hraniční pohoří na severu Čech (od Krušných hor až po Orlické hory), a v důsledku které došlo prakticky k odlesnění těchto pohoří. Důsledky této kalamity jsou viditelné dodnes.

Další celoplošná kalamita proběhla v letech 1992–1996 a byla spojována s kombinací abnormálního sucha a vysokých teplot, které umožnily přemnožení kůrovce. Příznivý vývoj počasí ke konci kalamity (deště) ale umožnil její rychlé zvládnutí.

Poslední gradace začala v roce 2003 a trvá prakticky dodnes. Mezi léty 2003 a 2016 bylo celkem evidováno 17,4 mil. m3 vytěženého dříví. Začátek této gradace byl opět způsoben abnormálním suchem v roce 2003 a orkány Kyrill a Emma z let 2007 a 2008, které opět kůrovcovou situaci zhoršily. Od roku 2011 se dařilo snižovat objem kůrovcového dříví, ovšem po dalším abnormálním suchu v roce 2015 kalamita znovu propukla naplno. Od té doby evidovaný objem dříví permanentně narůstá a dostal se do dosud nevídané výše, které nikdy v minulosti nebylo dosaženo.

Zdroje

  1.  HOŠEK, E. Studie o výskytu kalamit na území ČSR od roku 1900: Brandýs nad Labem: Lesprojekt 10-12: 82-86 str., 1981.
  2. CHADT – ŠEVĚTINSKÝ, J. E. Dějiny lesů a lesnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Písek: vlastním nákladem, 1122 str., 1913.
  3. CHROUST, L. 1981: Výchovou smrkových porostů ke zvýšení jejich odolnost proti větru a sněhu. Lesnická práce 60: 540-544 str., 1981.
  4. JANČAŘÍK, V., ŠROT, M., PAŘEZ, J. Prognóza výskytu hlavních škodlivých činitelů a klimatické podmínky. Lesnická práce 66 (5) příloha): 1-8 str., 1987.
  5. JELÍNEK, J. Větrná a kůrovcová kalamita na Šumavě z let 1868 až 1878. Brandýs nad Labem: Lesprojekt, 38 str. + 12 map, 1988.
  6. KALANDRA, A., PIVETZ, B., KUDLER, J., KOLUBAJIV, S., PATOČKA, J. & HINTERBUCHNER. Současný stav kalamitních škůdců lesa v Československu a prognosa na letošní rok. Lesnická práce 36: 51-55 str., 1957.
  7. KALINA, F. & SKUHRAVÝ, V. (eds.). Obaleč modřínový. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 134 str., 1985.
  8. KOMÁREK, J. Studie o kůrovci smrkovém (Ips typogtaphus). Lesnická práce 4: 101-108 str., 1925.
  9. KOMÁREK, J. Mnišková kalamita v létech 1917-1927. Sborník Výzkumných ústavů zemědělských ČSR 78 (1): 1-256 str. + 3 mapy, 1931.
  10. KOMÁREK, J. The vertical geographical migration of some phytophagous insects (Ips typographus L., Lymantria monacha L., Lecanium soryli L., Semasia diniana Cn.). Časopis Československé společnosti entomologické 47: 110-119 str., 1950.
  11. KOPEČNÝ, K. Zpracování letošní větrné kalamity bude obtížné. Lesnická práce 63: 483-485 str., 1984.
  12. KOUBA, J. Přírodní kalamity v našich lesích na základě nejstarších českých kronik a nejdůležitějších kronik z počátku věku nového (1091-1627). Str. 183-201. In: Neuhöferová, P. (ed.): Historie a vývoj lesů v Českých zemích. Sborník ze semináře, str. 183-201, 2006.
  13. KUDELA, M. Vliv kalamit na stav lesů minulosti. Památky a příroda 5 (4): 228-233 str., 1980.
  14. LIŠKA, J., PÍCHOVÁ, V., KNÍŽEK, M. & HOCHMUT, R. Přehled výskytu lesních hmyzích škůdců v českých zemích. Lesnický průvodce 3/1991: 37 str. + 30 obr., 1991.
  15. LUBOJACKÝ, J. Kůrovci na severovýchodě Česka v roce 2013. Lesnická práce 93: 248-249 str., 2014.
  16. NECHLEBA, A. Regesta (sbírka pramenů) k dějinám výskytu škodlivého hmyzu lesního v Čechách ve starších dobách až do r. 1839. Lesnická práce 8: 321-328, 458-470 str., 1929.
  17. NECHLEBA, A. Mniška zase na obzoru (dokončení). Lesnická práce 9: 107-115 str. 1930.
  18. NOVÁK, V. Hrozí nebezpečí přemnožení hmyzu po větrné kalamitě? Lesnická práce 55: 447-450 str., 1976.
  19. NOŽIČKA, J. Přehled vývoje našich lesů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 463 str., 1957.
  20. PFEFFER, A. Příspěvek ku poznání rozšíření některých lýkožroutů v Čechách a na Moravě. Lesnická práce 21: 447-462 str., 1942.
  21. PFEFFER, A. Kůrovec lýkožrout smrkový a boj proti němu. Praha: Nakladatelství Brázda, 45 str., 1952.
  22. PFEIFFER, J. Zur Geschichte des Borkenkäfers und seiner Begleiter. Aus dem mährisch-schlesischen Gesenke der Sudeten. In: Kampf gegen den Fichtenborkenkäfer. Centralblatt für das gesamte Forstwesen, Supplementum 1: 1-9 str., 1975.
  23. RŮŽIČKA, J. O účinnosti klimatických vlivů na žír mnišky. Lesnická práce 2: 433-479 str., 1923.
  24. RŮŽIČKA, J. O účinnosti klimatických vlivů na žír mnišky B. Podrobná část. Lesnická práce 3: 57-95 str. 1924.
  25. RŮŽIČKA, J. Proč byla r. 1815 a 1817 v Čechách přemnožena mniška? Lesnická práce 12: 395-396 str., 1933.
  26. SIMANOV, V. Kalamity v historii a současnosti. Lesnická práce 93: 573-575 str., 2014.
  27. SKUHRAVÝ, V. Lýkožrout smrkový a jeho kalamity. Praha: Agrospoj, 196 str., 2002.
  28. SKUHRAVÝ, V. & ŠROT, M. Kalamita lýkožrouta smrkového v letech 1982 – 1986. Lesnická práce 67: 263-269 str., 1988.
  29. SLAVINGER, M. Dvacet let po větrné kalamitě. Lesnická práce 83: 521-523 str., 2004.
  30. SVOBODA, P. Křivoklátské lesy, dějiny jejich dřevin a porostů. Studia Botanica Čechia 6: 1-228 str. 1943.
  31. ŠVESTKA, M. & VAŇKOVÁ, J. Výsledky aplikace biopreparátů proti obaleči modřínovému ve smrčinách Krkonoš. Lesnická práce 63: 304-311 str., 1984.
  32. VALA, L. Novodobá historie krušnohorských lesů. Lesnická práce 67: 291-294 str., 1988.
  33. VICENA, I., PAŘEZ, J. & KONÔPKA, J. Ochrana lesa proti polomům. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 245 str., 1979.
  34. VRABEC, O. Poškozování a obnova lesů v číslech. Lesnická práce 67: 301-305 str., 1988.
  35. WILKE, S. 1931: Ueber die Bedeutung tier- und pflanzengeographischer Betrachtungswise für den Forstchutu. (I. Dargetellt an Lymantria monacha L., Ips typogtaphus L. und Hylurgops glabratus Zett.). Arbeiten aus der Biologischen Reichsanstalt für Land- und Forstwirtschaft 18: 583-675 str., 1931.
  36. ZAHRADNÍK, P. Kalamity v Českých lesích – minulost a současnost. Str. 31-51. In: Fakta a mýty o českém lesním hospodářství. Sborník referátů ze semináře organizovaného Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova ve spolupráci se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR a Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Fakultou lesnickou a dřevařskou, 24. června 2008, Praha, 64 str., 2008.