Jak zabránit odtoku vody z krajiny

Jak zabránit odtoku vody z krajiny

Lesy pokrývají třetinu plochy České republiky. Nacházejí se převážně v horské a podhorské oblasti, tedy na území s velkou nadmořskou výškou a relativní výškovou členitostí. Vzhledem k tomu, že ve vyšších polohách spadne více srážek, končí většina z nich v horských lesích. Ročně je to zhruba 1000 milimetrů, což je o polovinu víc než v nížinách. Pravě tento fakt poukazuje na význam horských lesů pro zachycení vody. Množství vody, které z lesů odtéká, souvisí s přírodními aspekty. Například atmosférické srážky, na nichž je u nás režim vodních zdrojů převážně závislý, jsou v odtokovém procesu ovlivňovány výparem, geologickou stavbou, hydrogeologickými vlastnostmi, geomorfologií krajiny, hydropedologickou kvalitou půd a vegetačními poměry. V českých horách se odtok vody pohybuje mezi 10–40 l/s/km2.1

Vliv zemědělského hospodaření na čistotu povrchové i podzemní vody je dobře znám. Málo se však hovoří o souvislosti mezi zemědělstvím a množstvím podzemní vody a povrchové vody. Odstraní-li se z krajiny prvky, jako mokřady, meze a zasakovací pásy, dochází k rychlému odtoku vody, erozi a zatěžování vodních toků splavenou půdou s vysokým obsahem živin. Zasakovací pás je obvykle ve formě travnatých pásů, někdy i s keři a stromy. Nepřítomnost retenčních a protierozních krajinných prvků (mezí, luk, mokřadů, přirozených vodních toků a jejich niv), stejně jako chybějících kondenzačních míst (zejména vzrostlé dřeviny), kde se voda může vysrážet ze vzduchu a vsakovat do půdy, má za následek výrazný pokles zásob podzemní vody.2

Do vodního cyklu už v minulosti výrazně zasáhl člověk. Jeho vlivem nyní voda odtéká rychle do řek a moří, odkud se vrací až v podobě frontálních srážek. V krajině zeslábl koloběh výparů a místních srážek. Ubylo i mlh a rosy. Proto jsou mezi velkými dešti období sucha. Extrémní teploty, které je provázejí, ničí trvalou vegetaci. Snižuje se i odolnost stromů vůči chorobám. Nefunguje malý koloběh vody v krajině, který utváří místní klima a tlumí rozdíly teplot. Velkoplošným odvodněním navozujeme stepní klima. Vzhledem k tomu, že veškerá voda na českém území pochází z atmosféry, je kvůli ochraně před povodněmi a suchem důležité, abychom ji co nejefektivněji zadrželi a zpomalili.3

Malý vodní cyklus (krajinný cyklus) nejvíce ovlivňují pravě lesy, které stojí na jeho začátku. Spadne v nich totiž nejvíce srážek. Podaří-li se tuto vodu zadržet a poslat dál ve formě vyrovnaných průtoků vodních toků a lokálních dešťů, začne fungovat malý vodní cyklus krajiny.3

K ochraně před povodněmi je nutné, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňovaní vodního režimu v krajině. Pro úspěšné zvýšení retenční kapacity lesů je vhodný komplexní přistup, kde svou roli hrají holoseče, druhová skladba lesů, vlivu lesní cestní sítě, mrtvé dřevo, stav lesní půdy či malé vodoteče. V lese působí dohromady a navzájem se ovlivňují.3

Retenční schopnost lesa může být různá, závisí na geomorfologii terénu, druhové a porostní skladbě porostu, způsobu hospodaření a zejména vlastnostech půdy geologického podloží. Všechny tyto faktory spolu bezprostředně souvisejí a vzájemně se kvalitativně ovlivňují. Vodu v lese zadržují účinky intercepce dřevinného a bylinného patra, nadložní humus a vsak do půdy.4

Pozorovaní, na toku Hlubočka a na toku Prudkém, které se uskutečnilo v letech 1995–2000 potvrdilo mimořádný význam ležících kmenů pro revitalizaci vodního toku a zvýšení retenční schopnosti jeho nivy. Nahromaděna biomasa vodě umožnila překlenout přehloubení a utvořit několik rozlivných zón a ramen s ostrovy. Výsledkem bylo zvýšení morfologické pestrosti a protipovodňové funkce vodního toku v lese.5

Všeobecně bylo na malých experimentálních povodích prokázáno, že lesy mají mimořádnou schopnost zadržovat srážkovou vodu.6 Voda ze srážek se hromadí na povrchu lesních porostů, v nadložní půdní pokrývce a zejména v půdě. Část vody proniká do horninového podloží. Kromě toho les zpomaluje odtok přeměnou povrchového na odtok podzemní.7

Pracovat s lesem jako uniformním krajinným útvarem nelze. Druhová skladba porostů je přirozeně závislá na stanovištních podmínkách. Z hospodářských důvodů byla z větší části přeměněna ve prospěch produkčně výnosných dřevin bez ohledu na jejich vodohospodářské a půdo-ochranné funkce.8 Navíc má každá dřevina jiné vlastnosti z hlediska vodozádržnosti a protieroziního působení.9

Pro účinnost jednotlivých dřevin při zadržování vody v krajině je nejdůležitějším faktorem kořenový systém, u kterého záleží na tvaru a hloubce prokořenění. Největší část aktivních kořenů do hloubky 30 cm má osika a smrk. Do hloubky 100 cm má kořeny javor babyka, bříza bílá, habr obecný, javor mléč, jeřáb obecný, olše, střemchy, topoly a vrby. Přes 100 cm do hloubky sahají kořeny buku, dubu, jasanu, jilmu, jírovce, javoru klenu, lípy, borovice, jedle a modřínu. Pro některé dřeviny byly ve středoevropských podmínkách na hlubokých půdách zjištěny i významně hlubší kořeny: borovice 4,5 metru, dub až 10 metrů.11

 

Zdroje

 

Citace

1POŠTULKA, Zdeněk. Role lesního hospodaření při retenci vody v české krajině. Brno, Hnutí DUHA: Studie Hnutí DUHA. 2007a.

2POŠTULKA, Zdeněk. Voda a zemědělství: Zemědělství a jeho vliv na vodní poměry v krajině. Brno, Hnutí DUHA: Studie Hnutí DUHA. 2007b.

3POŠTULKA, Zdeněk. Role lesního hospodaření při retenci vody v české krajině. Brno, Hnutí DUHA: Studie Hnutí DUHA. 2007a.

4SIMON, Ondřej a Martin SUCHARDA. Vliv hospodařeni v krajině na průběh a účinek povodní: přehled problémů a doporučena opatření. Hnuti DUHA. 2004.

5POŠTULKA, Zdeněk. New approaches to flood protection in mountain area regions in the Czech Republic. Policy paper, Free University of Amsterdam. 2002.

6KREŠL, J. (1999). Vliv lesa na utváření odtoku při přívalových a dlouhotrvajících deštích. Lesnická práce 78 (11): str. 501-503. 1999.

7SIMON, Ondřej a Martin SUCHARDA. Vliv hospodařeni v krajině na průběh a účinek povodní: přehled problémů a doporučena opatření. Hnuti DUHA. 2004.

8POŠTULKA, Zdeněk. Role lesního hospodaření při retenci vody v české krajině. Brno, Hnutí DUHA: Studie Hnutí DUHA. 2007a.

9SIMON, Ondřej a Martin SUCHARDA. Vliv hospodařeni v krajině na průběh a účinek povodní: přehled problémů a doporučena opatření. Hnuti DUHA. 2004.

10VÁLEK, Zdeněk. Lesní dřeviny jako vodohospodářský a protierozní činitel. Praha, Státní zemědělské nakladatelství. 1977.

11SKIBNIEWSKA, Halina. Trial settlement of influence of forest for the stage of ground-waters. Wiedomosci Sluzby Hydrologiczno-Meteorologicznej 4, str. 3-18. 1962.

Zdroje

  1. BINDER, Róbert. Zahrádzanie bystrín. Bratislava, Oráč. 1950.
  2. EISTELOVÁ, M. a J. BIGGS (eds.). Restoration of stream ecosystems – an integrated catchment approach. Slimbridge, International Waterfowl and Wetlands Research Bureau Publication. 1995.
  3. CHLEBEK, A. a kol. Dlouhodobé odtoky z malých povodí. Lesnictví 43 (10). 1997.
  4. KREŠL, J. (1999). Vliv lesa na utváření odtoku při přívalových a dlouhotrvajících deštích. Lesnická práce 78 (11): str. 501-503. 1999.
  5. KVÍTEK, Tomáš. Povodně a retence vody v krajině [online]. 2013 [cit. 2017-08-27]. Dostupné z: http://www.nase-voda.cz/povodne-retence-vody-krajine/
  6. PODHRÁZSKÁ, Jana. Protierozní ochranná opatření v zemědělské krajině. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. 2008.
  7. POŠTULKA, Zdeněk. Role lesního hospodaření při retenci vody v české krajině. Brno, Hnutí DUHA: Studie Hnutí DUHA. 2007a.
  8. POŠTULKA, Zdeněk. Voda a zemědělství: Zemědělství a jeho vliv na vodní poměry v krajině. Brno, Hnutí DUHA: Studie Hnutí DUHA. 2007b.
  9. RUDA, Aleš. Voda na Zemi [online]. 2014 [cit. 2017-08-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/07-voda.html
  10. SIMON, Ondřej a Martin SUCHARDA. Vliv hospodařeni v krajině na průběh a účinek povodní: přehled problémů a doporučena opatření. Hnuti DUHA. 2004.
  11. SKIBNIEWSKA, Halina. Trial settlement of influence of forest for the stage of ground-waters. Wiedomosci Sluzby Hydrologiczno-Meteorologicznej 4
  12. ŠTOLC, J. Voda jako krajinotvorná složka. In: MEZERA, Alois. et al.: Tvorba a ochrana krajiny. Praha, Státní zemědělské nakladatelství. 467 s. 1979.
  13. VÁLEK, Zdeněk. Lesy, pole a pastviny v hydrologii pramenných oblastí Kychové a Zděchovky. Praha, Výzkumný ústav vodohospodářský. 1962.
  14. VÁLEK, Zdeněk. Lesní dřeviny jako vodohospodářský a protierozní činitel. Praha, Státní zemědělské nakladatelství. 1977.
  15. úvodní foto: dostupné on-line na http://www.ceska-krajina.cz

 

Téma

Pojmy

Použité zdroje
Článek ke stažení

Podobné články