Jsou dřevostavby cestou k trvale udržitelnému stavebnictví?

Udržitelný rozvoj je disciplína, kterou lze implementovat prakticky na každou lidskou činnost, stavebnictví nevyjímaje. Proč je třeba, abychom se stavebnictvím zabývali z pohledu uržitelnosti? Důvodem je především fakt, že stavební průmysl produkuje až 40 % globální produkce CO2 a spotřebovává až 40 % globálně vyrobené energie.1 Stavební průmysl je v tomto ohledu chápán v rozsahu od výroby stavebních materiálů, výstavby budov, provozování budov až po jejich likvidaci.

Z dlouhodobého hlediska se tak musíme snažit chovat dle zásad udržitelného rozvoje. Jeho základní myšlenka je popsána i v zákoně o životním prostředí.2

Jedná se o takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby současnosti, ale zároveň nebude omezovat uspokojování potřeb budoucích generací. To platí nejen pro životní prostředí, ale i sociální a ekonomickou sféru. Pouze při rovnováze těchto třech disciplín lze zachovat udržitelný rozvoj společnosti, jejich činností, tedy i stavebnictví.3 Z toho vyplývá, že na udržitelnou stavbu musíme nahlížet především komplexně, tedy z různých úhlů pohledu.

A jak vlastně poznáme udržitelnou stavbu? Udržitelné či šetrné stavby lze certifikovat na základě různých certifikačních programů. Ty nezávisle posuzují stavbu z různých hledisek ve vztahu k udržitelnému rozvoji, resp. udržitelnosti. K těm známější patří např. certifikační program LEED, BREEAM nebo SBTOOLCZ.4 Ač se jednotlivé certifikační programy liší v posuzovaných kritériích i metodikách, můžeme zde vypozorovat sedm základních oblastí, které posuzují všechny certifikační programy. Různým faktorům je pak kladena různá váha ve výsledném hodnocení. V tabulce č. 1 jsou zobrazeny certifikační kritéria programu LEED.

Tabulka č. 1 – viz v Galerii níže  Příklad hodnoticích kritérií v programu LEED.5

Z tabulky jsou patrné základní požadavky na udržitelnou výstavbu, které jsou podrobněji popsány níže.

Lokalita stavby

Lokalita pro umístění stavby hraje svou roli především v návaznosti na občanskou vybavenost a možnosti dopravy. Právě dostupnost školy, školky, lékaře či obchodu bude klíčová pro bytovou výstavbu. Naopak pro administrativní budovy bude rozhodující dopravní obslužnost MHD či veřejnou dopravou, možnost parkování atd. Obecně také posuzujeme způsob dopravy, kterým se k blízkosti budovy můžeme přepravit. Například přístup k objektu pouze pomocí automobilu není vhodný.

Hospodaření s vodou

Voda je pro lidský život poměrně strategickým médiem, o které je třeba pečovat. Primárně je nutné s vodou co nejvíce šetřit. Dále je potřeba hospodařit také s dešťovými vodami. Dobrou cestou je likvidace dešťových vod na pozemku a jejich ukládání do podzemních vod. K tomu nás vede i samotná stavební legislativa.6 A tak se dnes již běžně dešťové vody vsakují, případně akumulují a následně využívají pro zálivku zeleně či splachování toalety. Jistý potenciál skýtá také voda odpadní, tzv. šedá voda, kterou je po přečištění možné také využít pro splachování toalet.

Energie a ovzduší

Energetická náročnost budov má v současné době velký význam. Vliv na to mají především ceny energií a následné provozní náklady budov. Běžně využívaným principem je dobré izolování obálky budovy. Následně se malé množství energie pokryje prakticky jakýmkoli zdrojem energie. Základem úspěchu je energií šetřit a využívat solární zisky.1

K výstavbě budov, které jsou energetické méně náročné, jsme se konec konců zavázali v rámci implementace směrnice EPBD II. Po roce 2020 tak budeme stavět pouze stavby splňující energetický standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie.7  

Materiály a zdroje

Výběr materiálů je při návrhu udržitelné budovy velmi podstatný. Ideální materiál pro udržitelnou stavbu by měl být obnovitelný a snadno recyklovatelný. Právě dřevo je jedním z nejvhodnějších kandidátů. Své místo najde dřevo ve stavbách jak v konstrukci samotné, tak jako tepelná izolace v podobě dřevovláknitých desek či podlahové krytiny. Nelze opomenout také původ materiálu. Kladně je hodnoceno primárně využívání lokálních surovin.

Neméně důležitý je i zdroj energie, který budova využívá. I zde není příliš velký prostor pro neobnovitelné zdroje energie (obnovitelný zdroj energie" data-content="Nefosilní přírodní zdroj energie, tj. energie vody, větru, slunečního záření,...">neobnovitelný zdroj energie) jako jsou například fosilní paliva. Naopak vhodné jsou zdroje energie jako je tepelné čerpadlo, fotovoltaický panel aj.

Kvalita vnitřního prostředí

Vnitřní prostředí budov lze rozdělit na několik částí. Patří sem například kvalita vnitřního vzduchu, akustika, oslunění, osvětlení či elektromagnetické pole. V tomto případě je žádoucí, aby nás obklopovalo prostředí, které je zdravotně nezávadné a zároveň přívětivé. Také v oblasti vnitřního prostředí budov máme určitou legislativní oporu. Jak oblast akustiky, tak oblast kvality vnitřního vzduchu, osvětlení aj. jsou řešeny v příslušných normách. Je třeba mít na paměti, že uvnitř budovy trávíme značnou část svého života, a tak je důležité o prostředí, které nás obklopuje, pečovat. 9

Inovace a místní priority

Kladné body mohou přinést také inovace v rámci samotné stavby. Inovace se může týkat jakéhokoli hodnoceného kritéria, které je nadstandardně vyřešeno oproti běžné stavební praxi.

Z výše uvedeného vyplývá, že klíčem k úspěchu při návrhu udržitelné stavby je především komplexní přístup. Ten tkví nejen ve výběru materiálů, ale také v samotném umístnění stavby, využívání energie či dalších faktorech.

 

Zdroje

  1. SMOLA Josef. Stavba rodinného domu krok za krokem. Praha: Grada Publishing, 2012. ISNB: 802-472-148-4. s. 38.
  2. Zákon o životním prostředí č. 17/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
  3. Metodika SBToo CZ  [online], 2017 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z: <http://www.sbtool.cz/cs/metodika>.
  4. BREEAM nebo LEED? Bez certifikátů udržitelnosti to dnes nejde. [online], 2016 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z: <https://www.buildingnews.cz/investicni-trh/breeam-nebo-leed-bez-certifikatu-udrzitelnosti-to-dnes-nejde.html>.
  5. BREEAM a LEED – Certifikace z hlediska udržitelného rozvoje [online], 2013 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z: <https://atelier-dek.cz/breeam-leed-%E2%80%93-certifikace-z-hlediska-udrzitelneho-rozvoje-528>.
  6. Vyhláška 501/2006 Sb. k provedení zákona o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů.
  7. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie. [online], 2017 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z: <http://stavba.tzb-info.cz/budovy-s-temer-nulovou-spotrebou-energie>.
  8. Dřevostavby v kontextu trvale udržitelné výstavby. [online], 2016 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z: <https://www.admd.cz/odborne-clanky>.
  9. HUDEC Mojmír, JOHANISOVÁ Blanka, MANSBART Tomáš. Pasivní domy z přírodních materiálů. Praha: Grada Publishing, 2013, s.  29.