Ekonomické výhody dřevostaveb

Cena, potažmo náklady na pořízení, hrají v rozhodovacím procesu výběru materiálové báze stavby nezvratnou roli. A není se čemu divit. Na seznamu výhod a nevýhod dřevostaveb vs. klasických zděných staveb je to jeden z mála dobře kvantifikovatelných parametrů. Nicméně není dobré se slepě zaměřit pouze na konečnou cenu. Je třeba vnímat také související  vlastnosti stavby.

Zobecnit to, zdali jsou dřevostavby levnější nebo ne, je poměrně náročné. Vždy je třeba mít na paměti, že musíme srovnávat porovnatelné stavby. Tedy stavby, které jsou si podobné jak tvarem, tak užitnými vlastnostmi.

A v čem se konstrukce dřevostavby natolik liší od konstrukce běžného zděného domu?

Stěny. Přesněji pak svislé konstrukce. Ty jsou de facto jediným rozdílným stavebním prvkem v kontextu celé stavby. Ostatní prvky bývají zpravidla shodné. U obou materiálových variant potřebujeme shodnou základovou konstrukci, technické zařízení budovy, zdroj tepla i stejný krov a střešní krytinu. Hlavní rozdíl je opravdu pouze ve stěnách.

V rámci celé stavby tvoří náklady na svislé konstrukce zhruba 20 % celkových nákladů na stavbu. Tuto myšlenku potvrzuje jak Oceňovací vyhláška č. 441/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů¹, tak běžně využívané cenové díly². A tak na otázku, zdali jsou dřevostavby levnější, dražší, nebo srovnatelné jako zděné stavby, je velmi těžké odpovědět. A pokud opravdu na konstrukci obvodových stěn ušetříme několik procent oproti druhé variantě, z pohledu celé stavby lze hovořit o zanedbatelné částce. Ta často bývá převýšena pořízením nadstandardní kuchyně či kvalitnější dlažby.

Pořizovací náklady na stavbu lze určit více způsoby. Vyjma možnosti zpracování podrobných položkových rozpočtů, což je velmi pracné a nákladné, lze rychle nacenit investorský záměr pomocí rozpočtových ukazatelů. Ty se liší v závislosti na materiálové bázi i vydavatele této informace.³ V následující tabulce jsou uvedeny nejčastější hodnoty rozpočtových ukazatelů v Kč na 1 m3 obestavěného prostoru uvažovaného z vnějších rozměrů. Samotné srovnání je však velmi rozporuplné a dle zkušeností z praxe neodpovídající aktuálním trendům v oblasti dřevostaveb.

Je také zřejmé, že pod pojem  „svislá nosná konstrukce na bázi dřeva“ nelze zahrnout veškeré technologické postupy jejich výstavby.  Je logické, že za jiné peníze lze pořídit stavbu z CLT panelů (CLT panely), stavbu srubu či lehký skelet.

Obrázek viz v Galerii níže – Tabulka 1.: Srovnání rozpočtových ukazatelů pro zděné stavby a dřevostavby ^{1, 2}

Jak bylo zmíněno v úvodu, pořizovací náklady jsou nejsnadněji vyčíslitelné a tak při výběru materiálu pro stavbu vysněného bydlení mohou hrát hlavní roli. Tak jak uvádí Brotánek, vše ostatní je psychické dilema.⁴

Jako jednu z dalších pozitivních vlastností dřevostavby lze chápat i tloušťku obvodových konstrukcí – stěn.⁵ Vzhledem k tomu, že jsou nejčastěji tvořeny sloupky s výplní z tepelné izolace, nemusí být tak masivní jako u zděné alternativy. Běžně si tak vystačíme s tloušťkou stěny řádově 300 mm. Tedy s tloušťkou, u které silikátové materiály (Silikátové materiály) nesplňují odpovídající  tepelně-izolační parametry. U zděné varianty se ve většině případů tloušťka stěny pohybuje kolem 450 mm.

Právě těch několik centimetrů po obvodu domu může ušetřit i několik metrů čtverečních plochy. Například u rodinného domu o půdorysu 7 x 9 m  činí tato úspora bezmála 5 m2 užitné plochy navíc a to rozhodně není zanedbatelné. Pokud bychom chtěli postavit dům o 5 m² větší, mohou se tyto vícenáklady promítnout i několika desetitisícemi korun. V dřevostavbě je však šetříme automaticky.

Dalším ekonomickým pozitivem dřevostaveb je rychlost výstavby. Běžný rodinný dům lze v technologii „two by four“ zvládnout za dva až tři měsíce (pokud je připravena základová konstrukce, dům uvažovaný v kompletní dodávce na klíč).⁶ U zděné stavby, kde je použito velké množství mokrých technologických procesů, lze hovořit o minimálně jedné stavební sezoně, tedy od jara do zimy. I zde lze spatřit jednu z ekonomických výhod dřevostaveb. Ve chvíli, kdy investor využívá  nájemní bydlení, ušetřené nájemné opět hraje do karet dřevostavbám.

Nelze opomenout také náklady na likvidaci stavby, byť je to problém, na který většina z nás nemyslí.⁷ I v tomto případě mají dřevostavby navrch. Dřevo se bude bezpochyby likvidovat lépe a levněji než hromada betonu a stavební sutě, za kterou na skládkách zaplatíme nemalé finanční prostředky.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že byť dřevostavba nemusí být na první pohled levnější, jakýmsi vedlejším efektem ušetřit opravdu lze. Vždy však bude záviset na zvolené technologii.