Typy a rozdělení dřevostaveb

Kde vznikly rámové dřevostavby? Čím se vyznačuje kostra skeletových dřevostaveb? Jaké druhy staveb patří mezi masivní dřevostavby? Odpovědi se dočtete v článku.

Dřevo se stalo oblíbeným a hojně rozšířeným stavebním materiálem po celém světě především díky svým pozitivním vlastnostem jako je dostupnost, vysoká pevnost, příjemný vzhled či snadná přeprava. Jelikož patří mezi jeden z nejstarších stavebních materiálů, ze kterých se obydlí stavěla a staví, dal dlouhý vývoj vzniknout mnoha typům konstrukcí. Dřevostavby jsou stavby, které mají nosné prvky ze dřeva nebo materiálů na bázi dřeva (materiály na bázi dřeva). Dřevěné konstrukce můžeme obecně rozdělit na rámové, skeletové a masivní.

Rámové dřevostavby někdy označované jako „sendvičové konstrukce“, vznikly v USA a tvoří 90 % tamních rodinných domů, ale svou popularitu získaly i u nás. A to především díky tomu, že při relativně malé tloušťce obvodové stěny je možné dosáhnout parametrů pro nízkoenergetický standard či pasivní standard. Navíc je tento typ konstrukcí lehký a ekonomický. Rámové konstrukce mají základ v masivní dřevěné kostře, která je opláštěna velkoplošnými materiály na bázi dřeva, které slouží k rozložení zatížení. Výstavba rámových dřevostaveb probíhá různými způsoby. Buď se konstrukční panely připravují v halách a na stavbu putují jako celek nebo se tvoří přímo na staveništi z jednotlivých konstrukčních prvků. Další možností je také prefabrikace, kdy jsou panely předem opláštěny pouze z jedné strany.

Mezi velké a variabilní patří skeletové dřevostavby, které mají dřevěnou kostru z tyčových prvků umístěných v určitém rastru. Obvodový plášť má v tomto případě především ochrannou a ztužující funkci. Základem pro tento typ dřevostaveb byla hrázděná stavba, jejíž nosnou funkci plnily sloupky a nosníky a obvodové stěny plochu pouze vyplňovaly. Skelet je možné umisťovat jak do samotného obvodového pláště, tak do exteriéru stavby, ale nejvýhodnější a nejjednodušší variantou je pravděpodobně umístění v interiéru, kde se minimalizují nároky na ochranu dřeva před povětrnostními vlivy a tepelné mosty (tepelný most).

Třetí skupinu dřevěných konstrukcí tvoří takzvané masivní dřevostavby, kde nosnou funkci plní masivní dřevo (kulatina, řezivo, přířezy) tvořící minimálně 50 % nosné konstrukce. Spotřeba dřevní hmoty je tak u těchto konstrukcí osmkrát až patnáctkrát vyšší než u rámových dřevostaveb. Masivní dřevostavby můžeme dělit na novodobé a srubové, mezi které patří také roubené stavby. Ty jsou nejstarším typem staveb z masivního dřeva. Jednotlivé prvky srubových staveb plní jak konstrukční, tak pohledovou funkci a jsou typické pečlivým výběrem dřeva a náročným zpracováním, kdy se ke spojování používají tesařské spoje. Novodobé masivní dřevostavby využívají průmyslově vyráběné konstrukční systémy z plošných masivních bloků, které vznikají lepením, vrstvením nebo skládáním.

Díky dostupnosti konstrukčních systémů mohou být dřevostavby využity pro stavbu jak tradičních rustikálních či moderních rodinných domů, tak administrativních budov nebo vysokých a náročnějších staveb.