Využití dřeva ve stavebnictví
Mezi evropskými státy zaujímá Česká republika 12. místo v lesnatosti, v zásobě dřeva na 1 hektar je na 4. místě a v ročním přírůstu na 1 ha je na 6. místě. Zejména poslední dva údaje dokumentují, že stav lesů v České republice není zdaleka takový, jak je bohužel často neodborně prezentován.
Porovnáním těžby a přírůstu zjistíme, že přírůstové možnosti byly v minulých letech v České republice využity cca ze 75 %. Lesní hospodáři mohou přiměřeně zvýšit těžby, aniž by tím ohrozili zájmy společnosti vyjádřené kategorizací lesů.
Nepochybně kvantitativně i kvalitativně největší možnosti uplatnění dřeva jsou v bytové výstavbě a v návazné výstavbě školek, škol a dalších nízkopodlažních staveb. V současnosti se vedou diskuse o vizi architektury budoucnosti, architektury úzce související a přímo vycházející z principů dnešního světa a dnešního životního stylu
Předmětem diskusí jsou i možnosti tzv. suché výstavby, která by nahradila zdlouhavé, neúsporné, ne-ekologické a obtížně kontrolovatelné mokré procesy na stavbě, jak z hlediska kontroly jakosti, tak z hlediska finančního. Je jasné, že myšlení stavebních, obchodních i projekčních firem nelze změnit ze dne na den, stejně jako okamžitě aplikovat nové přístupy u velkých stavebních akcí.
Možné však je pokrok v oblasti dřeva a materiálů na bázi dřeva zavádět do praxe u menších stavebních akcí, např. u stavby rodinného domu, či drobné bytové výstavby, což s úspěchem například činili vizionáři funkcionalismu ve 20. letech minulého století. Pod pojmem dřevostavba si v České republice lidé často představují pouze chatrné, provizorní stavby, které mohou snížit okamžité realizační náklady, v lepším případě, že jde o zdravé bydlení. Velkou roli zde hraje středoevropská tradice pevného kamenného domu s tlustými obvodovými zdmi, řádným sklepem a podkrovím, ve kterém lidé stráví celý život.
Naproti tomu mobilita jako zcela aktuální společenský princip zohledňující migraci za prací či vznik a rozvoj profesí, které nejsou vázány na jedno místo nebo komunitu, je v našem regionu věcí novou. V zásadě lze konstatovat, že se Česká republika v posledních letech velmi přiblížila z hlediska dovednosti realizovat různé druhy a typy staveb na bázi dřeva Evropské unii. Velký pokrok v používání dřeva a materiálů na bázi dřeva byl zaznamenán především v oblasti rodinných domů, lehkých střešních konstrukcí, lávek a mostů.
V České republice též byla v průběhu minulých deseti let vyvinuta špičková technologie pro výrobu lehkých střešních konstrukcí s deskami s prolisovanými trny. Tato technologie nachází stále větší uplatnění především při zastřešení rodinných a bytových domů, občanských staveb, nákupních center a při řešení nástaveb na bytové domy.
V České republice se též zvýšil počet výrobců vyrábějících prvky z lepeného lamelového dřeva, pomocí kterých je možné realizovat náročné inženýrské konstrukce. Za zmínku stojí atletická hala v pražské Stromovce, kostel Panny Marie v Praze - Strašnicích, lávky v Brně, Telči, Vikýřovicích atd.
Důkazem schopnosti našich dřevařských firem je i lávka v německém Magdeburgu, která má délku 195 m. Tato lávka je důkazem obrovského potenciálu dřeva jako konstrukčního materiálu, neboť byla vyrobena za 22 dní a smontována za 8 dní ze sedmi plně kompletizovaných dílů délky 26 až 30 m. Zmíněný příklad lávky do Magdeburgu je příkladem toho, že do zahraničí již dokážeme vyvézt špičkově zpracované dřevo v podobě náročných konstrukcí a nikoliv jen kulatinu a řezivo.
Tato situace není jen výsledkem růstu dovednosti našich firem, ale je silně podmíněna i vstupem České republiky do Evropské unie a přijímáním technických norem. Česká republika je již několik let řádným členem Evropské normalizační organizace CEN a většina evropských norem je v České republice již zavedena, což zjednodušuje export našich výrobků do Evropské unie.
Současný podíl dřevostaveb na bytové výstavbě se v naší republice pohybuje do 5 %, což je hluboce pod evropským průměrem. Jestliže Českou republiku srovnáme v oblasti využití dřeva v bytové výstavbě především s Německem, Rakouskem a Švýcarskem, se kterými máme stejné stavebně kulturní tradice, zjistíme následující skutečnosti:
V Německu připadá na 1 obyvatele 0,13 ha lesů oproti 0,26 ha lesů v České republice a též těžba dřeva na obyvatele je poloviční než v naší republice. Roční výstavba dřevěných domů se však pohybuje okolo 30 tisíc, což je cca 7 % celkové bytové výstavby. Z toho cca 1500 domů jsou vícepodlažní domy. Státní podpora je orientována především na výstavby 3-4 podlažních bytových domů.
V Bavorsku, které se v současnosti může pochlubit nejlepšími výsledky hospodářství v celém Německu činí podíl dřevostaveb na bytové výstavbě dokonce 30 %.
V Rakousku je podíl dřevostaveb na bytové výstavbě asi 10 % a v současnosti je zde středem pozornosti vyšší využití dřeva při stavbě vícepodlažních bytových domů.
Ve Švýcarsku se podíl dřevostaveb na výstavbě bytů pohybuje také okolo 10 %. Ústřední vláda dlouhodobě podporuje rozvoj vícepodlažních dřevostaveb a snížení spotřeby energií v bytové výstavbě. Některé švýcarské banky podporují snahy po snížení energií například nižšími úrokovými sazbami nebo poskytováním finanční hotovosti. Ve Švýcarsku se též prosazuje záměr realizovat v praxi ekologické hodnocení staveb podle metodiky hodnocení životního cyklu staveb (Life Cykle Assessment), jež zohledňuje náklady na celou stavbu za celou dobu její životnosti - tj. náklady na její pořízení, provoz i likvidaci.
Ve Spojeném království činí rozloha lesů 0,04 ha na obyvatele, což je 6,5 krát méně než v ČR. Přesto podíl dřevostaveb na bytové výstavbě je v současnosti 10 %. Ve Skotsku činí podíl dřevostaveb dokonce 50 % (Anglie a Wales 5 %). Ve Spojeném království roste v současnosti mimořádně zájem používat více dřevo v bytové výstavbě. Objevují se dokonce názory, že v budoucnu by měl podíl dřevostaveb dosáhnout 40 %.
Tyto zkoušky mimo jiné potvrdily, že požární odolnost vícepodlažní dřevostavby je velmi dobrá. V rámci projektu též byly zkoumány otázky zájmu investorů o vícepodlažní stavby ze dřeva v deseti městech Spojeného království. Výsledky tohoto průzkumu jsou překvapující. Například v případě třípodlažní budovy by 45 % investorů dalo přednost dřevu před jinými materiály.
Příčiny vyššího využití dřeva v bytové výstavbě západoevropských zemí spočívají ve snaze těchto zemí důsledně realizovat strategii trvale udržitelného rozvoje s důrazem na širší využití obnovitelných zdrojů surovin. Využití dřeva ve výstavbě vede též k řešení problému plošné zaměstnanosti lidí, neboť dřevo je materiál zpravidla dostupný ve více regionech. Pro větší uplatnění dřeva při řešení bytové situace u nás hovoří nejen naše dobrá surovinová základna dřeva, ale i současný poměrně velký počet výrobců dřevostaveb, kteří jsou schopni výrazně zvýšit výrobu.
Pro širší uplatnění dřeva při stavbě rodinných a bytových domů, kanceláří a škol též hovoří celá řada významných výhod dřevostaveb:
- nízké energetické náklady při výrobě;
- rychlost výstavby;
- suchý proces výstavby;
- nižší náklady na zakládání;
- nízké provozní náklady;
- krátkodobé vázání kapitálu a snazší odhad pořizovacích nákladů.
Dřevostavba v současné době je též schopna splňovat rostoucí požadavky na tepelně izolační vlastnosti staveb, s důsledky výrazně nižších nákladů na vytápění. Na této úrovni však vlastní dřevěná konstrukce tvoří jen část celkem složitého systému, jehož dalšími částmi jsou kromě kvalitních tepelných izolací také kvalitní okna, speciální parotěsné nebo také paropropustné folie, systémy střešních krytin apod. Stavební konstrukce dosahuje u obvodových stěn tepelného odporu 4,195 m2/KW, u stropů v podkroví a šikmých stropů více než 6,0 m2/KW. Dřívější nevýhodou dřevostavby (v našich podmínkách) byly vysoké nároky na kvalitní provedení staveb. Vzhledem k převažujícímu vývozu dřevostaveb z České republiky do zahraničí, kde jsou požadavky na kvalitu našich výrobků mimořádně vysoké, však byly vyvinuty ve výrobě i montáži postupy, které tyto nároky splňují.
Při řešení bytové výstavby lze kombinovat beton, zdivo a dřevo a každý z těchto materiálů zabudovat do staveb při optimálním využití jeho vlastností. V případě vícepodlažních dřevostaveb je vhodné například využít beton v podobě železo-betonového ztužujícího jádra, ve kterém je zabudováno schodiště. Možné je též použít spřažené dřevobetonové stropy, které mají dobrou únosnost, tuhost, kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost a též požární odolnost.
Přednosti dřevostaveb jakými jsou: suchý proces výstavby, rychlost a nízká objemová hmotnost, je též možno využít i při řešení nástaveb na panelové domy, které poskytují ideální zasíťované plochy. Za předpokladu příznivého ekonomického a sociálního rozvoje, odpovídající aktivity stavebního a dřevozpracujícího průmyslu a státní, resp. regionální podpory, je reálné v období budoucích 10 let dosáhnout výstavby cca 7 000 - 8 000 bytů a rodinných domů na bázi dřeva ročně, tj. cca 15 % z potřebné bytové výstavby.
