Hospodaření v lese

Každodenní hospodaření v lese je postaveno na principech lesnické disciplíny hospodářská úprava lesů (HÚL). Cílem HÚL je zajišťovat obnovu lesního ekosystému v souladu se zájmy společnosti a vlastníků (správců) lesa při respektování přírodních podmínek.

HÚL se v  podmínkách střední Evropy začala vyvíjet před více než 250 lety, za vlády císařovny Marie Terezie.

Lesní hospodářské plánování upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb.

Jako návod pro to, co je v konkrétním lesním porostu potřeba provést za zásahy (zalesnění, výchova, těžba) slouží vlastníkovi lesa lesní hospodářský plán (LHP). LHP se vypracovává na dobu 10 let, poté se musí obnovit. Jedná se o knihu, která se skládá z textové a mapové části.

Textová část LHP obsahuje údaje o stavu lesa a návrhy hospodářských opatření.

Lesnické mapy jsou povinnou součástí LHP, zpravidla v měřítku 1:10 000 nebo větším (podrobnějším). Důležitá je zejména porostní mapa znázorňující prostorové rozdělení, stáří lesních porostů a zakmenění nebo typologická mapa definující přírodní podmínky konkrétního stanoviště (výškovou stupňovitost, půdní vlastnosti, vegetační kryt, potenciální kvalitu dřevin).

Ukázka porostní mapy

Co znamenají barvy na porostní mapě?

Barva	Věková třída	Věk porostu
Bílá	holina	–
Žlutá	I.	1–20 let
Červená	II.	21–40 let
Zelená	III.	41–60 let
Modrá	IV.	61–80 let
Hnědá	V.	81–100 let
Šedá	VI.	101–120 let
Fialová	VII.	121–140 let
Tmavě zelená	VIII.	141 let

Ukázka topologické mapy

Jednotné mapové značky

Lesnické mapy používají jednotné mapové značky. Jedná se o hranice lesa, jak vlastnické tak podle katastrálního území, hranice prostorového rozdělení lesa, cesty a průseky podle druhu, lesní toky, slučky a půlslučky.

Samotné hospodaření v lesích zahrnuje mnoho dílčích činností, které lesníci a lesní dělníci denně vykonávají.

Pěstování lesa

Obnova lesa

Obnova lesa je souhrn pěstebních opatření v procesu nahrazení stávajícího, zpravidla dospělého lesa, novým pokolením lesních dřevin. Z hlediska míry využití přírodních procesů a schopnosti obnovy původního lesního porostu lze obnovu lesa rozdělit na tři základní kategorie. Jsou jimi obnova přirozená, umělá a kombinovaná.

Přirozená obnova využívá k tvorbě nového porostu mateřský porost. Důležitou roli zde hrají přírodní procesy. Uskutečňuje se nalétnutím nebo opadem semen na vedlejší holou plochu nebo přímo pod mateřský porost.

Umělou obnovou, která je výsledkem přímé činnosti člověka, vznikají kultury. Uskutečňujeme ji výsevem semen nebo sadbou sazenic lesních dřevin. Založené kultury jsou rovnoměrné, optimálně husté a přehledné.

Kombinovanou obnovou se zajišťuje obnova části porostu přirozeně, zbytku uměle. Pokud přirozenou obnovou nelze zdárně zajistit celou porostní plochu je třeba prořídlé nebo pomístné nálety doplnit uměle.

Přirozená obnova se podílí zhruba 20 % na celkové obnově (zdroj a více informací: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009 www.uhul.cz/zelenazprava)

Výchova lesa

Výchova lesních porostů je soubor pěstebních opatření, při nichž se podporuje rozvoj hospodářsky významných vlastností lesních dřevin. Cílem výchovy lesních porostů je zejména:

a)   zvýšení celkové produkce porostů,

b)  zvýšení odolnosti porostů,

c)   zkvalitnění porostu (odstraňováním nekvalitních stromů)

d)  zlepšení zdravotního stavu lesa likvidací napadených, poškozených a nemocných stromů,

e)   zajištění ostatních mimoprodukčních funkcí lesa.

Proto se v lesích provádí
prostřihávky – snižování počtu stromů v přehoustlém nárostu,
prořezávka – dstranění nekvalitních jedinců v mlazinách – porostech ve věku 10–15 let
a probírky – v porostech od 30 let věku, podporuje tvar a přírůst nadějných stromů.

Ochrana lesa

Ochrana lesa je jednou z nejstarších lesnických vědeckých disciplín a zároveň praktických činností. Jejím úkolem je všemi dostupnými metodami zajišťovat zachování či zlepšování zdravotního stavu lesů. Více si o ní přečtete zde.

Těžba dřeva

Těžbu dříví lze charakterizovat jako „sklizeň dřeva“, při které nedochází ke zničení lesa. Při řádném hospodaření je těžba dříví většinou prostředkem výchovy a obnovy lesa a podřizuje se způsobu a průběhu obnovy následného porostu (např. rychlosti postupu přirozené obnovy, nárokům obnovených dřevin na světlo atp.).

Lesní zákon (č. 289/1995 Sb.) rozděluje v §2 těžbu dříví podle dosažení (nebo nedosažení) mýtního věku a důvodů těžby na:

• těžbu předmýtní úmyslnou (písm. l),
• těžbu mýtní úmyslnou (písm. m),
• těžbu nahodilou (písm. n),
• těžbu mimořádnou (písm. o).

Pojem lesní těžba je širší a zahrnuje vedle těžby dříví také přidruženou lesní těžbu, tj. získávání i jiných materiálů než je dřevo – např. kůru, pryskyřici, lesní plody, semena, čalounickou trávu, klest, kámen, písek, rašelinu, potaš apod.

Více o těžbě lesa najdete zde.