Sudetské mezihoří
Geografické členění
Sudetské mezihoří je poměrně malá přírodní oblast (220 km2), která vyplňuje Broumovský výběžek. Tvoří ji sníženina s členitým povrchem mezi hřbety Krkonoš a Orlických hor s permokarbonskými a křídovými horninami. V jihozápadním permokarbonu se táhne hřeben Žacléřsko – svatoňovické vrchoviny (kamenouhelné pánve) s nápadným hřbetem Vraních hor, kde vystupuje svrchní karbon i perm. Geomorfologicky se v něm dá oddělit ještě hřbet Jestřebích hor (Žaltman 739 m n. m.). V severovýchodním křídle se rozkládá Broumovská vrchovina (Hejšovina), tvořená permem s ryoliticko andezitovým pohraničním hřebenem. Významné jsou Adršpašsko–teplické a Broumovské stěny převážně z kvádrových pískovců a s překrásnými skalními městy.
Voda a klima
Klimatický okrsek je mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 a 7 oC,v nejvyšších polohách a inverzních údolích pískovcových skalních měst je to kolem 4 až 5 oC, v broumovské kotlině až 8 oC. Průměrné roční srážky dosahují 700 až 900 mm v závislosti na nadmořské výšce a také na poloze v oblasti.
Lesní společenstva
Při výrazné převaze kyselé řady půd a jedlobukového lesního vegetačního stupně je nejrozšířenějším společenstvem kyselá jedlová bučina (45 %). Živnou řadu zastupuje hlavně svěží jedlová bučina (17 %). Významný podíl má i kyselá smrková bučina (15 %).
Lesní hospodářství
V přirozené skladbě lesů oblasti dominoval buk s jedlí, méně byl zastoupen smrk. V současných porostech výrazně převládá smrk (79 %), málo borovice a modřín, buku je jen pět procent. V oblasti jsou místy zdařilé výsledky přeměn smrkových porostů podrostním způsobem na smíšené porosty.
Na lokalitách terénních opukových kuest jsou významné starší a staré bukové porosty, geneticky cenné zejména pro svůj místní původ. Věková skladba byla v období před a po 2. světové válce značně ovlivněna zalesňováním zemědělských půd, převážně smrkem. Nutné je hospodaření ve zkráceném obmýtím, v důsledku vysokého poškození porostů zvěří, hnilobami a větrem. Nutné je rozčlenění rozsáhlých stejnověkých smrkových monokultur systémem rozluk na pracovní pole a budování zpevňovacích pásů z odolných dřevin (buk, jedle, klen, modřín).
Ochrana přírody
Chráněná krajinná oblast Broumovsko byla vyhlášena v roce 1991 na rozloze 410 km2, lesnatost dosahuje 39 procent. Hlavní ráz krajiny tvoří křídový georeliéf s velmi členitou pseudokrasovou morfologií v šesti přírodních rezervacích o celkové výměře 2.900 hektarů. Nejznámější skalní města jsou v národní přírodní rezervaci Adršpasko–teplické skály. Významným prvkem jsou zde reliktní bory na vrcholcích skal, v inverzních polohách převažují smrčiny.
Pro území jsou charakteristické geomorfologické útvary se zvláštní strukturou reliéfu terénu v Polické vrchovině. Významné geomorfologické odlišnosti značných rozloh s odlišnou věkovou i druhovou porostní strukturou (pískovcová skalní města, skalní útvary s hlubokými roklemi, významné kuesty) jsou začleněné do přírodních rezervací a prvních zón Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. V těchto územích se nachází značná rozloha starých a velmi starých porostů borovice se smrkem v roklích.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
11,3 |
72,9 |
66,4 |
| jedle |
30,5 |
0,6 |
0,1 |
| borovice |
4,2 |
9,0 |
3,8 |
| modřín |
0 |
4,1 |
9,0 |
| ostatní |
0 |
0,4 |
0 |
| celkem |
46,0 |
87,0 |
79,3 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
1,3 |
0,3 |
0,7 |
| buk |
50,7 |
4,5 |
17,7 |
| jasan |
0,2 |
0 |
0,2 |
| javor |
0,7 |
0,9 |
1,6 |
| bříza |
0,5 |
4,8 |
0,1 |
| lípa |
0,2 |
0 |
0 |
| olše |
0,4 |
1,1 |
0,4 |
| ostatní |
0 |
1,4 |
0 |
| celkem |
54,0 |
13,0 |
20,7 |
