Slezská nížina
Geografické členění
Slezská nížina zasahuje pouze malými výběžky z Polska do severního okraje Moravy a tvoří tam nesouvislou (skládající se ze čtyř oddělených částí), ale morfologicky výraznou oblast se specifickými klimatickými podmínkami, v níž bylo dokázáno dvojí zalednění. Slezskou nížinu charakterizují převládající plošiny a mírně skloněné svahy, z nichž jen ojediněle vystupují vrcholy kopců. Nejvyšším bodem ve východní části je Chuchelná (308 m n. m.), v Osoblažském výběžku Bor (352 m n. m.). Oblast je pokryta různě mocnou vrstvou sprašových hlín, většinou odvápněných. Sprašová hlína je uložena převážně na čtvrtohorních píscích a štěrkopíscích. Horniny tvořící podloží této oblasti vznikly sedimentací v období karbonu. V celé oblasti jsou četné morény.
Voda a klima
Hydrograficky patří tato oblast do úmoří Baltského moře a celé území leží v povodí řeky Odry. Převážnou část odvodňuje řeka Opava, osoblažský výběžek pak Osoblaha a oblast javornického výběžku je odvodňována Vidnávkou a dalšími přítoky. Klimatické podmínky při poměrně málo pestrém reliéfu se dosti liší – průměrné roční teploty se pohybují mezi 7,8 a 8,7 oC; průměrné roční srážky kolísají mezi 580 a 780 mm. Jen v ostře zaříznutých údolích některých říček a na podmáčených plošinách se uplatňují vlivy mezoklimatu (jedle na chladnějších, vodou ovlivněných půdách i ve výšce 220 m n. m.).
Lesní společenstva
Lesnatost území je velmi nízká, pouze 9,8 procenta. Podmínkám oblasti odpovídá i zastoupení lesních společenstev, v nichž zcela převažují dubové bučiny (přes 80 %, z toho hlinité 55 %), přesahující i do exponovaných poloh jako lipodubové bučiny a na středně bohaté oglejené půdy jako jedlodubové bučiny.
Lesní hospodářství
V současných porostech je dřevinná skladba i stav porostů výsledkem hospodářských vlivů (holoseče, pastevní lesy, výroba třísla, palivo) a také působení imisí. Je v ní vyrovnané zastoupení jehličnanů a listnáčů. Zastoupení smrku se však stále snižuje. Na velké ploše jsou i lesy výmladkové. Celkově jsou potenciální růstové podmínky v celé oblasti pro cílové dřeviny velmi příznivé. V oblasti Hlučínska trpí smrk i borovice imisemi.
Ochrana přírody
Chráněná území jsou zaměřena spíše geologicky, například Venušiny misky, přírodní památka Kančický bludný balvan. Vzhledem k velmi nízké lesnatosti oblasti mají všechny komplexy lesů významnou funkci krajinotvornou. Pro oblast jsou také typické lesy s intenzivním chovem zvěře – uznaná obora Nad Helenou a dvě samostatné bažantnice (Šilheřovice a Albertovec). Vzhledem k tomu, že se obě bažantnice nacházejí v blízkosti Ostravské aglomerace, dochází zde ke střetu s rekreační funkcí lesů.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
0 |
46,0 |
38,7 |
| jedle |
4,4 |
0 |
0 |
| borovice |
0,1 |
13,3 |
3,0 |
| modřín |
0 |
2,9 |
8,9 |
| ostatní |
0 |
0,3 |
0 |
| celkem |
4,5 |
62,5 |
50,6 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
31,1 |
14,1 |
20,3 |
| buk |
52,9 |
3,7 |
25,1 |
| habr |
5,9 |
1,3 |
0 |
| jasan |
1,7 |
1,0 |
1,4 |
| javor |
0,4 |
2,0 |
0,7 |
| jilm |
0,4 |
0 |
0,5 |
| bříza |
0,1 |
5,0 |
0,1 |
| lípa |
1,8 |
6,1 |
0 |
| olše |
1,2 |
2,8 |
1,3 |
| vrba |
0 |
0,2 |
0 |
| topol |
0 |
0,6 |
0 |
| akát |
0 |
0,5 |
0 |
| ostatní |
0 |
0,2 |
0 |
| celkem |
95,5 |
37,5 |
49,4 |
