Severočeská pískovcová plošina a Český ráj
Severočeské pískovcové obvody shrnují více menších, někdy od sebe územně oddělených oblastí, které spojuje příbuzný geologický podklad – křemenité pískovce.
Voda a klima
Území je odvodňováno Jizerou, Ploučnicí a dalšími menšími přítoky Labe. Díky výborné propustnosti kvádrových pískovců je území nejvýznamnější hydrologickou jednotkou v celém Českém masivu. Téměř celé území této přírodní lesní oblasti je zahrnuto do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída. Význam vodohospodářské funkce je tedy mimořádný.
Klimaticky patří celé území do teplé oblasti. Průměrná roční teplota dosahuje 7 až 8 oC, v jižním okraji i nad 8oC, v Podještědí v polohách nad 370 m n. m. pak klesá pod 7oC.Ve skalních městech a kaňonovitých údolích se projevuje teplotní inverze. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 550 mm na jihozápadě a 800 mm na severu.
Severočeská pískovcová plošina
Geografické členění
Geomorfologicky významnou částí pískovcové plošiny, označované jako „Ralská“, jsou Polomené hory, jejichž severní část patří Dubské plošině, jihovýchodní část tvoří Kokořínský labyrint, zahloubený do kaolinických kvádrových pískovců. Údolí dosahují hloubky přes 100 metrů a mají ráz kaňonů. Denudací a pleistocenním mrazovým zvětráváním vznikla pískovcová skalní města. V plošinatém terénu vynikají jako morfologické exoty čedičové a znělcové suky (Ralsko 696 m n. m., Bezděz 637 m n. m.). Plošiny jsou v nadmořské výšce mezi 300 a 450 metry. Na geologické výstavbě oblasti se téměř výlučně podílí křídový útvar s velkou účastí (chudých) kvádrových pískovců. Málo je sprašových překryvů a slínů. Podzoly a podzolované kambizemě tvoří přes 50 procent plochy.
Historie oblasti
Osídlení je pozdní, zřejmě teprve středověké. Tato oblast nebyla nikdy příliš hustě osídlena. Ve 30. letech 20. stol. byla část území vyčleněna pro účely vojenského prostoru (Mimoň – Ralsko), který fungoval až do začátku 21. století. Zdejší lesy obhospodařuje státní podnik Vojenské lesy a statky.
Lesní společenstva
Lesy si dávno obhájily své místo na chudých pískovcových plošinách s převahou borových lesů, na strmých kupách vyvřelin jsou listnaté porosty, ve skalních městech borovice a smrk. Všechny ostatní příznivější půdy se využívají zemědělsky. Nejrozšířenějším společenstvem této boreální oblasti je kyselý a chudý dubobukový bor s druhovou kombinací acidofilních druhů. Na pískovcových plošinách zcela převládají bory a kyselá společenstva bukodubového až jedlobukového vegetačního stupně; ostatní plochu tvoří pestrá mozaika i bohatších lesních typů tak, jak ji vytvořily různé bohatší půdy a různé překryvy. Půdy ovlivněné vodou a sutě jsou zde řídké.
Lesní hospodářství
V současných porostech zcela převažují borové typy, někdy smíšené se smrkem a břízou. Asi na 25 procent plochy zaujímají smrkové porosty, v nejnižších polohách porosty dubové, ve vyšších polohách bukové porosty malé rozlohy, vázané na vrcholy a svahy vyvřelých kup. Borovice jako převládající dřevina je v oblasti přirozeně rozšířena na rozsáhlých plošinách s chudou písčitou, propustnou půdou podprůměrné produkce. Jsou tu podmínky pro výběr porostů kvalitní valdštejnské (dokské) borovice do genových základen vhodných ekotypů pro tuto oblast.
Hospodářsky a lesnicky je významná oblast (chudého a kyselého) boru v širším okolí Doks na výrazných podzolech. Tyto podmínky si vynutily borové hospodářství již dlouhé kontinuity sice kvalitních, ale produkčně slabých borových porostů. Dlouhodobé výzkumy s přihnojováním lesních půd a zvyšování jejich produkce prokázaly, že vzhledem k rychlému vyplavování dodaných živin nelze zajistit trvalé zlepšení úrodnosti. Důležité je zabezpečit dobré odrůstání kultur a jejich brzký zápoj.
Ochrana přírody
Kromě fádních plošin s borovými porosty je krajina Severočeské pískovcové plošiny turisticky atraktivní pro výrazné vyvřelé kupy (suky), především však romantickými skalními městy, která lákají ročně tisíce návštěvníků. Kokořínsko je chráněnou krajinnou oblastí od roku 1976 s rozlohou 272 km2 a lesnatostí 48 procent.
Zvláště pozoruhodná jsou skalní města, kde se na skalních blocích a v jejich štěrbinách uchytil reliktní bor; častá je zde borovice původních ekotypů. Třebaže roste bez porostního zápoje, vytvářejí i solitéry rovný a bezsuký kmen.
V hlubokých stinných kaňonech se ve výrazně inverzních polohách vyskytují naopak reliktní smrčiny na zrašelinělých půdách s výskytem horských druhů v poměrně malé nadmořské výšce. Mozaika těchto společenstev si zasluhuje zvláštní pozornost a ochranu. Malebná skalní města trpí však velkou návštěvností zejména v úzkých průchodech; vlastní skály jsou lokálně poškozovány masovým horolezectvím.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
3,5 |
23,7 |
15,7 |
| jedle |
2,6 |
0 |
0 |
| borovice |
44,6 |
59,2 |
52,6 |
| modřín |
0 |
1,8 |
4,4 |
| ostatní |
0 |
0,2 |
0 |
| celkem |
50,7 |
84,9 |
72,7 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
24,3 |
2,8 |
11,0 |
| buk |
20,0 |
3,4 |
12,0 |
| habr |
1,4 |
0,2 |
0 |
| jasan |
0,2 |
0,4 |
0,4 |
| javor |
0,3 |
0,2 |
0,2 |
| bříza |
2,1 |
5,8 |
2,1 |
| lípa |
0,5 |
0,2 |
1,2 |
| olše |
0,5 |
1,3 |
0,4 |
| akát |
0 |
0,3 |
0 |
| topol |
0 |
0,3 |
0 |
| ostatní |
0 |
0,2 |
0 |
| celkem |
49,3 |
15,1 |
27,3 |
Český ráj
Geografické členění
Český ráj je oblast charakterizovaná výraznou geomorfologií labyrintů kvádrových pískovců Prachovska a Hruboskalska. Výrazná hranice proti Polabí je na jihu, západu a severozápadu, kde převýšení Českého ráje dosahuje zhruba 100 metrů. Na východě je geologicky podmíněná hranice Kozákovským hřbetem.
Typický ráz území je dán pískovcovými skalními městy s rozeklanými skalními věžemi, hlubokými údolími a kaňony s útvary selektivního zvětrávaní, jako jsou voštiny, římsy, lišty apod. Povrch plošiny leží mezi 360 a 450 m n. m. Výrazné sopečné vrcholky jsou Vyskeř (464 m n. m.), Trosky (488 m n. m.), Střelečská hůra (456 m n. m.) a Mužský (463 m n. m.). Kromě Prachovských skal a labyrintu u Hrubé skály jsou zajímavá i skalní města severně od Turnova. Charakteristické jsou například Drábské světničky u Mnichova Hradiště. Dnešní tvary skalních měst jsou výsledkem eroze po puklinách a mrazovém zvětrávání v pleistocénu. Z třetihor se zachovaly ojedinělé vyvýšeniny čedičů (například Mužský).
Geologické podloží s převahou chudých pískovců podmiňuje i charakter půd. Živinami chudé, málo produktivní, propustné půdy silně převažují na bohatších horninách, zvláště sprašových překryvů. Významným znakem růstových podmínek oblasti jsou převaha podzolů a podzolovaných půd, významný podíl nevyvinutých půd a nepatrné zastoupení vodou ovlivněných půd.
Lesní společenstva
Většinu lesních komplexů tvoří druhotná, převážně acidofilní společenstva borových popřípadě smrkových porostů s druhy ekologické skupiny rostlin velmi chudé, na nejchudších půdách, které se zachovaly jako „reliktní“, s příměsí břízy a jeřábu na skalních věžích a hranách, popřípadě se smrkem v úvalech mezi pískovcovými skalisky. Kromě společenstev kyselých dubových (také bukových a smrkových) borů, zaujímajících 45 procent plochy, jsou nejrozšířenější společenstva dubobukového lesního vegetačního stupně (42 %), v němž převažují kyselé dubové bučiny nad živnými. Bukodubový vegetační stupeň (8 %) se vyskytuje v nižších polohách při přechodu do Polabí. V inverzních pískovcových roklích se ojediněle vyskytují 5. a 6. lesní vegetační stupně. K floristicky zajímavým rostlinám patří některé montánní druhy jako Lycopodium selago, Blechnum spicant, Circea alpina, Streptopus amplexifolius, Equisetum maximum.
Lesní hospodářství
V současné skladbě porostů jsou přibližně stejně zastoupeny borové a smrkové porosty; borové převažují v severočeské a smrkové ve východočeské části oblasti. Nepatrně jsou zastoupeny dubové a bukové porosty. Borovice je hlavní dřevinou značně rozeklaných skalních měst (SLT 0K, 0M, 0Z). Do chladnějších inverzních poloh (SLT 0Y, 0N) sestupoval smrk, který je tu na těchto stanovištích smrkových borů vytáhlý, plnodřevný. Na slinité podloží v okrajích skalních měst, pomístně podmáčených, zasahovala dříve jedle, stejně jako na některé živné lokality ve třetím vegetačním stupni.
Na téměř 50 procentech plochy určuje krajinný rámec borové hospodářství, smrkové hospodářství je vymezeno na 40 procentech plochy. Významný podíl mají i ochranné (převážně borové) lesy extrémních stanovišť skalních měst.
Ochrana přírody
Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena v roce 1954 na ploše 92 km2 s 48% lesnatostí. Najdete tu jedny z nejlépe vyvinutých skalních měst u nás (Hruboskalsko, Příbrazské skály). V chráněné krajinné oblasti je vyhlášeno šest maloplošných chráněných území o celkové rozloze 268 hektarů.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
3,6 |
37,2 |
32,4 |
| jedle |
5,8 |
0,2 |
0,8 |
| borovice |
34,0 |
40,8 |
38,9 |
| modřín |
0 |
2,5 |
5,0 |
| ostatní |
0 |
0,2 |
0 |
| celkem |
43,4 |
80,9 |
77,1 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
22,0 |
6,0 |
6,8 |
| buk |
30,3 |
4,5 |
12,9 |
| habr |
0,7 |
1,3 |
0 |
| jasan |
0,5 |
1,3 |
0,5 |
| javor |
0,3 |
0,2 |
0,1 |
| jilm |
0,1 |
0 |
0 |
| bříza |
1,7 |
3,3 |
1,6 |
| lípa |
0,3 |
0,2 |
0,5 |
| olše |
0,6 |
1,6 |
0,5 |
| akát |
0 |
0,2 |
0 |
| topol |
0 |
0,3 |
0 |
| ostatní |
0,1 |
0,2 |
0 |
| celkem |
56,6 |
19,1 |
22,9 |
