Rakovnicko-kladenská pahorkatina

Geografické členění

Rakovnicko – kladenská pahorkatina je málo vyhraněná lesní oblast, kterou tvoří Kladenská pahorkatina se Džbánem a Rabštejnsko – jesenická pahorkatina s Rakovnickou kotlinou, s celkovou plochou lesa 465 km². Geomorfologickým jádrem Kladenské pahorkatiny je na západě masiv Džbánu (535 m n. m.), který se výrazně odlišuje od svého nižšího okolí. Celá oblast, rozbrázděná hlubokými údolími potoků, je z křídových hornin, zastoupených peruckým (pískovce) a bělohorským pásmem (opuky, písčité slíny).

Pod nimi místy vystupují horniny permokarbonu a jako exoty dvě třetihorní vulkanická tělesa (Slánská hora 300 m n. m. a Vinařická hora 413 m n. m.). Připojená Rabštejnská pahorkatina je převážně na biotitické žule a na algonkických fylitech s vulkanickými suky. Mírně zvlněná Jesenická pahorkatina je na granodioritu, biotitické žule a algonkických horninách. Konečně v Rakovnické kotlině převládají karbonské sedimenty. Půdní poměry oblasti závisejí na pestrém geologickém podloží. Některé horniny, především opuka, jsou tak proměnlivé, že dávají vzniknout nejrůznějším půdám.

Voda a klima

Hydrograficky náleží toto území do povodí Berounky (přítoky Střela, Javornice, Loděnice a Rakovnický potok), povodí Vltavy (Zákolanský potok a Bakovský potok), povodí Ohře (Smolnický potok, Hasina a Blšanka). Ani jedna ze tří řek na území nezasahuje, je odvodňováno pouze prostřednictvím jejich přítoků. Klimaticky je celá Rakovnicko – kladenská pahorkatina mírně teplá, mírně suchá až suchá. Průměrná roční teplota dosahuje 7,0 až 8,2 ^oC, průměrné roční srážky 463 až 569 mm. Vlivem nízkých srážek a poměrně vysokých teplot jsou zde zvýšené nároky na zalesňování a volbu dřevinné skladby.

Historie oblasti

Intenzivní a bezohledné využívání krajiny na Rakovnicku vedlo k její značné devastaci, kterou způsobila hlavně pastva domácích zvířat. Vznikaly strže a potoky se v narušeném odlesněném území měnily v prudké bystřiny. Na podkladě zákona z roku 1884 o neškodném svádění horských vod a zvláštního zákona o Rakovnicku z roku 1891 zde byly před 110 lety zahájeny práce na hrazení bystřin ze státních dotací (náklady činily 343 tisíc zlatých). Na samotných tocích se budovaly převážně kamenné přepážky a stupně. Břehové úpravy se řešily kombinací kamene a dříví, nakonec vhodným zalesněním, které poutalo půdní povrch na svazích. Uskutečnilo se i rozsáhlejší zalesnění. Všechny tyto práce byly vykonány tak důkladně, že výsledky byly vynikající a obdivovali je i zahraniční odborníci. Toto převážně technické dílo, vhodně doplněné biologickými prvky, vrostlo do krajiny a jeho funkce se příznivě stabilizovala.

Lesní společenstva

V lesních společenstvech převažují kyselé bukové doubravy a dubové bučiny nad společenstvy živné řady, vázané především na permské horniny. Na oglejených půdách se významně uplatňují stanoviště dávno zaniklých jedlových doubrav. V přirozených lesích v oblasti převládal dub (45 procent), buk (35 procent) s příměsí borovice (9 procent) a jedle (5 procent). V teplejší Kladenské pahorkatině převládá dnes borovice (60 procent) a v Rabštejnsko –jesenické smrk (55 procent). Málo je samostatných porostů dubu a buku. V oblasti permokarbonských hornin jsou hluboce zaříznutá údolí. Na jejich hranách bývají zakrslé porosty s teplomilnou vegetací.

Ochrana přírody

Chráněná území této přírodní lesní oblasti jsou plošně rozsáhlá: Státní přírodní rezervace Střela v kaňonovitém údolí řeky Střely, dále Chlum, Vladař, Blatenský vrch, Bílichovské údolí, Pochválovská stráň, Na Pilavě a slatina V bahnách.

Tabulka zastoupení dřevin (v %)

Jehličnany	Přirozená skladba	Současná skladba	Cílová skladba
smrk	0,2	35,5	23,1
jedle	5,1	0,1	0
borovice	8,9	46,0	35,3
modřín	0	4,1	8,1
ostatní	0	0,4	0
celkem	14,2	86,1	66,5

Listnáče	Přirozená skladba	Současná skladba	Cílová skladba
dub	45,6	4,1	15,4
buk	34,8	3,4	13,9
habr	1,4	0,2	0
jasan	0,3	0,4	0,3
javor	0,5	0,6	0,4
bříza	1,4	2,9	1,2
lípa	1,0	0,9	1,4
olše	0,8	0,1	0,9
topol	0	0,3	0
akát	0	0,5	0
ostatní	0	0,5	0
celkem	85,8	13,9	33,5