více fotografií

Předhoří Šumavy a Novohradských hor

Geografické členění

Předhoří Šumavy a Novohradských hor o rozloze lesa téměř 960 km² mají obdobné složení lesů, i když spolu územně nesouvisejí. Dělící čárou obou podoblastí je Kaplická brázda. Převládá vyzrálý kopcovitý reliéf vrchovinného typu s přechody do pahorkatiny. Z lokálních vrchovin (Svatoborská, Plánická, Prácheňská, Vimperská, Bavorovská, Českokrumlovská) se výrazněji odlišuje hornatina Slepičích hor (Kohout 870 m n. m.) s rozlehlými balvanitými periglaciálními sutěmi. Základem geologické stavby oblasti je moldanobikum, které tvoří přeměněné horniny (krystalické břidlice, hlavně ruly, méně svory), dále hlubinné vyvřeliny (granodiority, žuly) a pokryvné třetihorní a čtvrtohorní útvary. Významné jsou vložky krystalických vápenců na Sušicku, Horažďovicku a Českokrumlovsku. Převládají půdy převážně lehké, hlinitopísčité. Podle výsledků typologického průzkumu lesů zde v důsledku špatného hospodaření vznikla degradační stadia, a to hlavně v původních kyselých bučinách.

Voda a klima

Oblast patří do povodí řeky Vltavy a jejích přítoků. Východní část náleží do povodí řeky Malše s přítokem Stropnice. Českokrumlovsko odvodňuje se svými přítoky Vltava. Prachaticko náleží do povodí Blanice, Vimpersko do povodí řeky Volyňky, přítoků řeky Otavy, která prochází Sušickem. Západní část patří do povodí řek Úhlavy a Úslavy s jejich přítoky. Předhoří Šumavy a Novohradských hor spadají do klimatického okrsku mírně teplého, mírně vlhkého až vlhkého, vrchovinného (jižně od Sušice až velmi vlhkého). Místy se projevuje srážkový stín Šumavy (například na Kleti) a vliv teplých větrů od jihu typu tzv. alpských fénů, které výrazně zkracují trvání sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5,8 a 7,2 ^oC, přičemž na vrcholu Kletě je to 4,8 ^oC. Roční množství srážek dosahuje asi 570 až 730 mm.

Lesní společenstva

Rozšíření lesních společenstev je dáno naprostou převahou jedlobukového lesního vegetačního stupně a převahou společenstev kyselé řady (54 procent) na minerálně chudých horninách. Přesto se významně uplatňuje také živná řada (24 procent) a oglejená řada s oglejenými půdami (13 procent). Botanicky zajímavá společenstva jsou na vápencích a hadci. Podle přirozené skladby převládal buk (51 procent), jedle (33 procent), málo dub (6 procent) a smrk (6 procent).

Lesní hospodářství

Současné porosty se vyznačují silně pozměněnou skladbou dřevin s převahou jehličnanů (asi 90 procent, z toho 65 procent smrku, 25 procent borovice). Z listnáčů má význačnější zastoupení pouze buk (asi tři procenta) vyskytující se v oblasti Kletě, Libína a Protivínska, kde je velmi kvalitní a bylo by vhodné, aby se udržel ve větším zastoupení i jako hospodářsky významná dřevina. V oblasti bývalého pohraničního pásma (Nové Hrady, Kaplice, Vyšší Brod, Český Krumlov, Prachatice) je velké množství uměle i přirozeně zalesněných bývalých zemědělských pozemků, které byly po 2. světové válce opuštěny násilně vystěhovaným německým obyvatelstvem. Tam, kde se předhoří Šumavy a Novohradských hor stýká s přírodní lesní oblastí Šumava a v komplexu Blanského lesa, Polušky a Slepičích hor se nacházejí autochtonní (původní) smrkové porosty s výskytem rezonančního dřeva. Tyto porosty jsou velmi hodnotné i z genetického hlediska a jsou převážně určeny pro sběr osiva. V pruhu mezi Boleticemi a Lhenicemi se nachází komplex porostů s vysokým podílem jedle, která se tu uchovala navzdory odumírání v minulých desetiletích. Nacházejí se zde i rozsáhlé porosty s osmdesátiprocentním zastoupením jedle a jednotlivě vtroušeným smrkem a borovicí, zřejmě z přirozené obnovy.

Ochrana přírody

V roce 1989 zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Blanský les o rozloze 212 km² s průměrnou lesnatostí 50 procent. Osu území tvoří Křemžský potok, protékající širokou kotlinou a vlévající se do Vltavy pod zříceninou hradu Dívčí kámen. Přírodně významné lokality jsou chráněny v 11 přírodních rezervacích o celkové výměře 213 hektarů. V komplexu Blanského lesa se nacházejí rozsáhlé kvalitní bukové porosty všech věkových stupňů. Buk se zde velmi dobře přirozeně zmlazuje. K lesnicky významným chráněným územím patří hora Kleť u Českého Krumlova, romantický park Terčino údolí u Nových Hradů, vápencové Vyšenské kopce, Čertova stěna, Luč, Jaronínská bučina, Prácheň, Jelení vrch, Velký kámen; floristicky Slavkovský chlumek, Holubovské hadce Pučanka. V prostoru mezi Chroboly, Ktiší a Lhenicemi se nacházejí v porostech jednotlivě i ve skupinách tisy – zjištěno 362 jedinců na 153 lokalitách. Z předhoří Šumavy vyniká samostatná skupina Kleti (1084 m n. m.), která je součástí Blanského lesa. V širším okolí jsou dosud hojně zastoupeny bukové porosty, z nichž zvláště některé vynikají kvalitou a vzrůstem (Jaronínské). Je tu předpoklad pro jejich udržení v oblasti jedlových bučin na větších plochách i do budoucna.

Tabulka zastoupení dřevin (v %)