Předhoří Českomoravské vrchoviny
Geografické členění
Předhoří Českomoravské vrchoviny je přírodní oblast (1090 km2) s velmi pestrým složením lesních společenstev. Má chladnější přechodnou část a teplejší jižní část. Chladnější obvod zahrnuje Pernštejnskou vrchovinu a Bítešskou pahorkatinu s rozsáhlými plošinami a strmými údolími řek. Tento rulový obvod s vložkami fylitů a vápenců bývá označován také jako Svratecká klenba. Teplejší část tvoří přechod do Jihomoravského úvalu a zahrnuje Jevišovskou pahorkatinu, jižní část Boskovické brázdy a Bobravský masiv z Brněnské vrchoviny. Geologické a geomorfologické poměry jsou velmi pestré. Rozpětí nadmořských výšek oblasti se pohybuje mezi 300 a 500 metry.
Voda a klima
Území přírodní lesní oblasti náleží do povodí řeky Dyje, která patří do povodí Moravy. Údolí jsou převážně skalnatá a zaříznutá do poměrně málo členitých plošin. Klimatický okrsek je mírně teplý, mírně vlhký, pahorkatinný, na jihozápadě teplý, mírně suchý s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 a 9 oC, průměrné roční srážky dosahují 500 až 650 mm. Na celém území oblasti, především v 1. a 2. lesním vegetačním stupni, se výrazně projevují klimatické výkyvy extrémním suchem a zároveň růstem průměrných měsíčních teplot, zvláště v letním období. To můžeme pozorovat hlavně na písčitých a sprašových stanovištích. Proto je zde i vysoké procento nezdaru zalesnění a značný podíl nahodilých těžeb.
Lesní společenstva
Lesy jsou v členitém terénu vytlačeny na méně úrodná stanoviště. Lesní vegetační stupně jsou víceméně stejnoměrně rozloženy mezi bukový, dubobukový, bukodubový i dubový. Značně převládají společenstva živné řady, méně řady kyselé. Oblastí prochází styčná zóna středoevropské (hercynské) lesní květeny a teplomilné jihovýchodoevropské (panonské) květeny. Charakteristická jsou i teplomilná společenstva habrových doubrav, dřínových doubrav s pestrou skladbou rostlinných druhů a keřů i ostrůvky kavylové lesostepi.
V přirozené skladbě byl nejvíce zastoupen buk a jako druhý v pořadí dub; tyto dvě dřeviny tvořily zhruba 85 procent zdejších lesů. Méně bylo jedle, habru a lípy. V polohách nad 400 metrů převažoval buk, v nižších polohách dub. V současných porostech však převládá smrk (42 %), dále borovice (24 %), hojný je modřín (9 %), nepatrně jedle (1 %); z listnáčů dominuje dub (15 %), hojný je habr (4 %), akát (4 %), málo je lípy (2 %), nepatrně buku (2 %) a břízy (1 %). Význačné kvality dosahuje tzv. hrotovický modřín.
Lesní hospodářství
Dominující smrk byl rozšířen při umělé obnově lesa a pastvě dobytka. Na kyselých stanovištích se dobře zmlazuje (Rosice), v nižších vegetačních stupních však trpí silně suchem. Borovice, původně zastoupená jen na skalách a hadci, se postupně rozšířila i do narušených lesů. Prosazuje se na chudších půdách nižších poloh, kde dub nedosáhne silnějších dimenzí. Dub je hlavní dřevinou dubového a bukodubového lesního vegetačního stupně, je však z velké části výmladkového původu. Nekvalitní bývalé pařeziny je třeba převést na kmenoviny stejně jako nekvalitní porosty habru, břízy a akátu. Vysoké je zde procento lesů ochranných na mimořádně nepříznivých stanovištích. Charakteristická je také funkce lesů s intenzivním chovem zvěře (obory, bažantnice). Blízkost města Brna pak podtrhává důležitost rekreační funkce.
Ochrana přírody
Nejjižnější část této přírodní lesní oblasti patří do Chráněné krajinné oblasti Podyjí (vyhlášené v roce 1978 na ploše 103 km2 s 46% lesnatostí), v jejímž rámci byl v roce 1991 vyhlášen Národní park Podyjí na ploše asi osmi tisíc hektarů. Zahrnuje hluboce zaříznuté meandry Dyje s příkrými skalnatými svahy s lesostepními porosty s významnými teplomilnými druhy. Chráněná území patří teplomilným společenstvům (Mniší hora, Údolí Oslavy, Chvojnice) a stepní květeně (Pustý kopec, Mohelenská hadcová step, Ptačovský kopeček, Květnice, Na kocourkách). Pouze přírodní rezervace Sokolí skály zastupují staré smíšené porosty.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
0 |
42,0 |
35,9 |
| jedle |
6,8 |
1,5 |
0,2 |
| borovice |
0,8 |
24,0 |
20,9 |
| modřín |
0 |
4,0 |
12,5 |
| celkem |
7,6 |
71,5 |
69,5 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
38,9 |
16,0 |
16,7 |
| buk |
45,8 |
1,0 |
8,9 |
| habr |
4,2 |
4,0 |
0,2 |
| jasan |
0,2 |
0 |
0,1 |
| javor |
0,6 |
0 |
0,9 |
| bříza |
0,7 |
1,0 |
0,1 |
| lípa |
1,7 |
2,0 |
3,4 |
| olše |
0,2 |
0 |
0,2 |
| akát |
0 |
4,0 |
0 |
| ostatní |
0,1 |
0,3 |
0 |
| celkem |
92,4 |
28,5 |
30,5 |
