Podkrušnohorské pánve
Vyvřelými Doupovskými horami jsou Podkrušnohorské pánve rozděleny na západní část (Chebská a Sokolovská pánev) a východní část (Mostecká a Žatecká pánev).
Chebská a Sokolovská pánev
Geografické členění
Chebská a Sokolovská pánev vytvářejí nad Kynšperkem širokou, plochou parovinu, níže se zužují v koridoru Ohře a jsou členitější, spíše pahorkatinného charakteru. Od sebe je odděluje nevýrazný chlumní práh. Průměrná nadmořská výška dosahuje 450 metrů. Komorní hůrka (503 m n. m.) je čtvrtohorní vulkán, jinak je povrch jen mírně zvlněný. Geomorfologicky i geologicky vyhraněná oblast je charakterizována třetihorními sedimenty, vyplňujícími starý podkrušnohorský prolom. Zvláštností oblasti je neustálý pohyb a změny v rozloze lesní půdy, a to odlesňováním před postupující těžbou uhlí a jiných substrátů (kaolín, písek, štěrkopísek, jíl) a opětovné zalesnění (rekultivace) ustálených výsypek.
Voda a klima
Páteří vodního systému je Ohře, výše i Odrava, do nichž ústí vodoteče ze sousedních oblastí. Vodní režim usměrňují přehrady, v současnosti dochází k záplavám aluvia Ohře pouze výjimečně.
Území Chebské pánve bylo vyhlášeno jako chráněná oblast přirozené akumulace vod
. Vyvěrá zde řada minerálních pramenů různého složení využívaných k lázeňským účelům. Úhrnné roční srážky se pohybují mezi 600 až 700 mm.
Pánve leží v mírně teplé oblasti pahorkatinného charakteru, jsou poněkud chladnější a vlhčí než východní část území a průměrné roční teploty dosahují 6 až 8 oC. Chebská podoblast je vlivem dešťového stínu Smrčin sušší a chladnější než Sokolovská. Sokolovská pánev je špatně větraná s intenzivní průmyslovou činností, spojená s častým výskytem mlh a skleníkového efektu. Velmi výrazně se uplatňují inverzní situace jak přirozené (údolní polohy), tak hojně vyvolávané průmyslovými imisemi ve špatně větraných pánvích.
Historie oblasti
Osídlení oblasti je prehistorické, většina plochy byla odlesněna a v současných porostech převažuje druhotná skladba dřevin.
Lesní společenstva
Vzhledem k tomu, že převážná část (80 procent) lesů je ve 3. až 5. lesním vegetačním stupni, jsou nejrozšířenějšími společenstvy kyselé dubové bučiny (27 procent) a kyselé jedlové bučiny (18 procent), na oglejených půdách těchto lesních vegetačních stupňů pak jedliny (dubové a smrkové, 23 procent). Významně se uplatňuje lesní vegetační stupeň borů (17 procent).
Lesní hospodářství
Současné zastoupení dřevin je velmi pestré, jehličnaté dřeviny mají mírnou převahu (58,5 procenta) nad listnáči (41,5 procenta). V oblasti dnes mírně převažují borové typy porostů nad smrkovými. Časté jsou porosty olšové a březové. Zastoupení dřevin podle věkových tříd se značně mění; smrk má v I. až III. věkové třídě (tedy do 60 let) desetiprocentní zastoupení, ve starších jen 22 procent, borovice dokonce jen pět a 75 procent, kdežto bříza (40 procent) je rozšířena především ve věkových třídách od 31 do 70 let (ve starších mizí). Olše se vyskytuje jen ve věkových třídách od jednoho do padesáti let a ve starších chybí.
Při nepříliš výrazných terénních rozdílech je působení geologických, vlhkostních a klimatických faktorů dost složité a druhotně silně ovlivňované antropickými vlivy. Růstové podmínky jsou méně příznivé a stále se zhoršují v důsledku intenzivní těžební a průmyslové činnosti. Maximálním produkčním cílem je pilařská kulatina, jejíž další produkce je omezována záměnou imisemi poškozovaných jehličnanů za méně produkční, ale odolnější dřeviny.
Ochrana přírody
Z chráněných území je nejrozsáhlejší Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní (minerální stanoviště, nepravé bahenní sopky na 221 hektaru). Významnou geologickou rezervací je Národní přírodní památka Komorní Hůrka.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Listnáče | Přirozená skladba | Současná skladba | Cílová skladba |
| dub | 19,8 | 7,1 | 5,0 |
| buk | 34,9 | 9,0 | 0,0 |
| habr | 0,1 | 0 | 1,5 |
| jasan | 1,0 | 0,8 | 2,0 |
| javor | 0,2 | 0,1 | 1,6 |
| jilm | 0,2 | 0 | 0 |
| bříza | 3,1 | 2,0 | 0 |
| lípa | 0 | 0,1 | 2,0 |
| olše | 2,7 | 2,7 | 0,2 |
| vrba | 0 | 0,1 | 19,0 |
| topol | 0 | 0 | 8,2 |
| akát | 0 | 0 | 1,0 |
| ostatní | 1,5 | 0,5 | 1,0 |
| celkem | 63,5 | 22,4 | 41,5 |
| Jehličnany | Přirozená skladba | Současná skladba | Cílová skladba |
| smrk | 4.2 | 37,0 | 20.0 |
| jedle | 19,6 | 0
| 0 |
| borovice | 12.7 | 36,0
| 31.0 |
modřín
| 0 | 4,6
| 3.5 |
ostatní
| 0 | 0
| 4.0 |
celkem
| 36.5 | 77,6
| 58.5 |
Mostecká a Žatecká pánev
Geografické členění
Východní Mostecká a Žatecká pánev představují širokou, mírně zvlněnou rovinu místy s izolovanými vulkanickými vrchy na přechodu do Českého Středohoří, jinde narušenou hlubokými zářezy vodotečí s příkrými svahy. Převládá plochý a mírně zvlněný nížinný a pahorkatinný terén, porušený jen úvaly nebo zářezy protékajících vodních toků. Průměrná nadmořská výška dosahuje 250 metrů. Severní pánev je silně narušená intenzivní těžbou uhlí a energetickými a průmyslovými centry. Dominuje třetihorní oblast (třetihorní hnědouhelný revír a třetihorní Žatecká pánev s překryvy odvápněných sprašových hlín).
Voda a klima
Pánve jsou situované v oblasti teplé a pouze okraje patří do sektorů mírně teplých, víceméně pahorkatinných. Průměrná roční teplota většinou přesahuje 8 oC, nikde neklesá pod 7 oC. Roční srážkový úhrn dosahuje jen 450 až 500 mm, ani v okrajích nepřekračuje 600 mm. Je to nejteplejší a nejsušší oblast v ČR. Vedle Ohře přebírá funkci odvodnění území i Bílina. Velkou vodní plochu představuje Nechranická nádrž na Ohři. Pomístně se vyskytují lázeňsky využívané prameny minerálních vod.
Historie oblasti
Půdní poměry od starověku ovlivňovala lidská činnost – zejména odlesněním, změnami druhové skladby lesů, zemědělstvím, průmyslem. Oblast je charakteristická opakovaným přetvářením krajiny v souvislosti s intenzivní těžbou uhlí, kaolinu a jiných surovin v povrchových dolech a lomech. Rekultivacemi vznikají nové vodní plochy (kromě tradičních rybničních soustav), nové dopravní koridory i umělé vodní toky.
Lesní společenstva
Lesnatost je nízká, kolem pěti procent, převládají menší lesní komplexy. Lesní společenstva jsou omezena na dubový a bukodubový lesní vegetační stupeň. Je tu stejnoměrně zastoupena bohatá habrová doubrava, kyselá (borová) doubrava, bohatá buková doubrava a kyselá buková doubrava. Vyskytují se i dřínové doubravy, lesostepi a lužní lokality.
Lesní hospodářství
V současných porostech převládá dub, kvalitní je i v lužním lese a na těžených půdách. Na píscích a štěrkopíscích jsou významné borové porosty. Všechny typy porostů se nacházejí v pásmech ohrožení imisemi. Na mnoha místech v severní části oblasti se provádí rekultivace hald a bývalých skrývek pestrou směsí převážně listnatých dřevin.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Listnáče | Přirozená skladba | Současná skladba | Cílová skladba |
| dub | 69,0 | 22,0 | 43,6 |
| buk | 15,4 | 0,4 | 10,0 |
| habr | 6,0 | 1,0 | 0 |
| jasan | 1,6 | 3,5 | 0,6 |
| javor | 0,8 | 2,1 | 0,3 |
| jilm | 0,6 | 0 | 0 |
| bříza | 1,4 | 13,6 | 2,0 |
| lípa | 2,1 | 2,5 | 7,4 |
| olše | 1,1 | 5,1 | 1,4 |
| vrba | 0 | 4,0 | 0 |
| topol | 0 | 0,5 | 0 |
| akát | 0 | 0,5 | 0 |
| ostatní | 0,2 | 3,0 | 0 |
| celkem | 98,3 | 58,2 | 65,3 |
| Jehličnany | Přirozená skladba | Současná skladba | Cílová skladba |
smrk
| 0,1 | 9,3
| 0 |
jedle
| 0,6 | 0
| 0 |
borovice
| 1,0 | 27,0
| 24.0 |
modřín
| 0 | 5,0
| 10,7 |
ostatní
| 0 | 0,5 | 0 |
celkem
| 1,7 | 41,8
| 34,7 |
