Podkrkonoší
Geografické členění
Podkrkonoší je oblast pahorkatin, které zaujímají rozsáhlou sníženinu, lemovanou na jihu a jihozápadě Kozákovským hřbetem a přecházející na východ nevýrazně do Sudetského mezihoří. Skládá se z břidličnaté a z permokarbonské pahorkatiny a z křídového obvodu. Břidličnatá pahorkatina Železnobrodská je převážně fylitová s přeměněnými diabasovými masivy. Jsou zde hluboko zaříznutá údolí Jizery a Kamenice a jejich přítoků.
Vyzdvižená kra Kozákovkého hřbetu s melafyrovým Kozákovem (744 m n. m.) je poměrně plochá. Permokarbonská pahorkatina má i hojné melafyry, zřídka porfyrity. Západní část má členitý povrch ve výškách kolem 500 až 550 m n. m., východní část je méně členitá. Na jižním okraji tvoří kaolinické a křemité pískovce, méně křídové slíny Hořický hřbet a Královédvorskou pahorkatinu. Nadmořská výška se pohybuje mezi 250 a 850 metry, převážná část oblasti leží mezi 300 a 700 metry.
Voda a klima
Ve východní části této oblasti odvádí vodstvo Labe s hlavním přítokem Úpou, Olešnicí a Běluňkou; v západní části Jizera s přítoky Jizerkou a Kamenicí; Jizera se vlévá do Labe mimo přírodní lesní oblast. Převažuje klimatický okrsek mírně teplý, mírně vlhký, pahorkatinný. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5 až 8 oC. Průměrné roční srážky kolísají mezi 650 a 900 (1000) mm.
Historie oblasti
Ještě na počátku historické doby byla značná část oblasti pokryta lesy; byly součástí pohraničního hvozdu, který se táhl od Dvora Králové až do Krkonoš. Lesy zde sloužily potřebě komorních panství a kutnohorských dolů, kam se dříví plavilo po Labi. Exploatace lesů trvala od 16. století až do první poloviny 18. století. V řízeném hospodářství od počátků umělé obnovy lesů, tedy v druhé polovině 18. století, byl protežován smrk na úkor listnáčů a jedle. Celé 19. století se uskutečňovalo holosečné hospodářství. Tak vznikly rozsáhlé stejnorodé smrkové monokultury, ohrožované větrem i jinými škodlivými činiteli. Když v letech 1920 až 1923 zničila mniška holožírem 50 až 70 procent lesů, byly holiny opět zalesněny smrkem, popřípadě v řádkové síji smrku, borovice a modřínu.
Lesní společenstva
V Podkrkonoší převládají zemědělské půdy, lesy byly vytlačeny na svažité terény, kde zaujímají 509 km2. Přechodný ráz této oblasti potvrzuje i rozsah lesních vegetačních stupňů, a to od borů po smrkobukový vegetační stupeň. Plošně výrazně převládá jedlobukový (44 %) a dubobukový lesní vegetační stupeň (42 %). Společenstva náležejí do kyselé (40 %), méně do svěží (24 %) řady. V přirozené skladbě lesů převládal buk (52 %) a jedle (23 %), hojný byl dub (17 %), smrk dosahoval pouze čtyř procent a borovice dvou procent.
Lesní hospodářství
V současné době je v lesních porostech v Podkrkonoší takovéto zastoupení dřevin: smrk 68 %, borovice 11 %, modřín 3 %, z listnáčů dub 6 %, buk 3 % a bříza 4 %. Jedle se vyskytuje jen ojediněle v hlubokých údolích Jizery a Kamenice. Důležitým hospodářsko-úpravnickým opatřením je komplexní rozčlenění stejnověkých pomniškových porostů, vybudováním systému rozluk, odluk a závor jako účinného dlouhodobého opatření proti škodám větrem a k zabezpečení plynulého rozvinutí obnovy lesa bez většího ohrožení větrem.
V oblasti se nacházejí převážně stanoviště, kde je nutné při obnově porostů využít možnosti přirozené obnovy lesních dřevin. Aby se mohla široce uplatnit přirozená obnova v těchto převážně větších porostech či mýtních článcích, byla navržena prodloužená obnovní doba až 40 let. Ta zároveň umožní rozprostřít vyrovnané těžby na období, ve kterém je nebo bude mýtních porostů nedostatek. Nadprůměrný výnos lze očekávat u smrku, modřínu, jasanu, s průměrným výnosem lze počítat u dubu, buku a javoru. Přirozenou obnovu borovice lesní je možné uplatnit pouze u starých porostů vhodného ekotypu chlumní borovice.
Ochrana přírody
K chráněným územím patří Kozákov, Babiččino údolí, Hrádeček, Vřešťov, Černá louka, Kamenná hůra, Čertovy hrady, Miletínská a Vřešťovická bažantnice, údolí Jizery a Dubno.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
3,6 |
68,5 |
58,1 |
| jedle |
21,7 |
0,1 |
3,8 |
| borovice |
2,2 |
10,5 |
6,1 |
| modřín |
0 |
3,0 |
9,2 |
| ostatní |
0 |
0,4 |
0 |
| celkem |
27,5 |
82,5 |
77,2 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
16,7 |
6,0 |
3,6 |
| buk |
52,1 |
3,0 |
17,9 |
| habr |
0,7 |
0 |
0 |
| jasan |
0,6 |
0 |
0,4 |
| javor |
1,0 |
0,5 |
0,2 |
| jilm |
0,1 |
0 |
0 |
| bříza |
0,2 |
4,0 |
0 |
| lípa |
0,5 |
0,2 |
0,3 |
| olše |
0,4 |
1,5 |
0,4 |
| ostatní |
0,2 |
2,3 |
0 |
| celkem |
72,5 |
17,5 |
22,8 |
