Podbeskydská pahorkatina
Geografické členění
Podbeskydská pahorkatina je poměrně malá přírodní oblast (211 km2 lesa) s nízkou lesnatostí (14 %); která zaujímá vlastní pahorkatinu, oderskou část Moravské brány a Ostravskou pánev. Geologickým podložím téměř celé oblasti jsou písky a sprašové hlíny.
Vlastní pahorkatina se dělí na Těšínskou pahorkatinu, která je členitější a vrcholy nepřesahují 380 m n. m., dále na Štramberskou vrchovinu (450 až 550 m n. m.) a Příborskou pahorkatinu. Geologický podklad tvoří méně odolné souvrství jílovcových hornin (těšínský příkrov). Sníženinou Moravské brány protéká řeka Odra. Převládají plošiny, široká údolí a údolní niva. Rozsáhlejší sníženina Ostravské pánve má různě mocnou pokrývku třetihorních a čtvrtohorních usazenin nad karbonskými vrstvami se slojemi černého uhlí.
Voda a klima
Hydrograficky patří Podbeskydská pahorkatina do úmoří Baltského moře a velkého povodí řeky Odry, pouze nepatrná část svahů od Valašského Meziříčí po Hranice patří do úmoří Černého moře a povodí řeky Bečvy. V oblasti jsou vybudovány dvě velké přehrady (Žermanická a Těrlická) na průmyslovou vodu, rekreaci a na ochranu před velkými vodami. Klimatický okrsek je mírně teplý, vlhký až velmi vlhký, pahorkatinný až rovinný. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7 a 8,8 oC, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 650 až 960 (1235) mm.
Lesní společenstva
Z lesních vegetačních stupňů výrazně převládá dubobukový (73 %) a značně se uplatňuje živná řada (45 %). Pro poměrně pestré přírodní podmínky je i dosti bohatá škála lesních typů. Vedle převládajícího buku a dubu, méně jedle, se v přirozené skladbě uplatňovaly v dosti značné příměsi téměř všechny listnaté dřeviny. Geologické podloží, půdní typy a klima působí, že produkční možnosti oblasti jsou značné.
Lesní hospodářství
V současných porostech pahorkatiny dominují sice jehličnaté porosty (57 %) s převahou smrku, ale dosud jsou hojně zastoupeny různé listnáče (43 %). Les je tu velmi rozdroben do malých komplexů a izolovaných lesíků. V Moravské bráně zaujímají luhy 75 procent s hlavními dřevinami dubem a jasanem. V roce 1991 zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Poodří na ploše 82 km2 s 9% lesnatostí. Tvoří ji údolní niva řeky Odry v délce 31 kilometrů a šířce 1,5 až 3 kilometry. Řeka tu meandruje a roční průtok je přirozeně rozkolísaný. Jsou tu periodické tůně, říční ramena a mokřady. Zatím jsou vyhlášena tři maloplošná chráněná území o rozloze 2189 hektarů. V celé oblasti jsou velmi dobré růstové podmínky, jehličnaté porosty jsou však v blízkosti zdrojů silně redukovány imisemi. Na většině území se musí řešit specifické podmínky hospodaření v průmyslové aglomeraci, mimo jiné i zalesňování hald a poddolovaných území.
Část přírodní oblasti se nachází přímo v Ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci. Pro toto území je typická devastace lesů v důsledku lidské činnosti (poddolovaná území, haldy, skládky) a naopak vznik nově zalesněných ploch v rámci rekultivací devastovaných území. Lesy zde plní významnou ekologicko-stabilizační a krajinotvornou funkci a zároveň i funkci rekreační.
Ochrana přírody
K chráněným územím patří přírodní rezervace Šipka, Palkovické hůrky, Polanský les, V oboře, Velká a Malá Kobylanka, Nad kostelíčkem a Loucké rybníky (s lužním lesem).
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
0 |
46,8 |
50,0 |
| jedle |
11,7 |
1,9 |
9,8 |
| borovice |
0 |
5,8 |
0 |
| modřín |
0 |
2,1 |
8,1 |
| ostatní |
0 |
0,4 |
0 |
| celkem |
11,7 |
57,0 |
67,9 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
22,5 |
8,2 |
6,8 |
| buk |
47,3 |
4,4 |
16,7 |
| habr |
3,5 |
2,8 |
0 |
| jasan |
5,0 |
2,6 |
3,7 |
| javor |
1,9 |
2,4 |
1,6 |
| jilm |
1,2 |
0 |
0 |
| bříza |
0 |
4,1 |
0 |
| lípa |
3,8 |
6,9 |
1,2 |
| olše |
2,3 |
7,3 |
1,8 |
| topol |
0,4 |
0 |
0 |
| vrba |
0,4 |
0 |
0,3 |
| ostatní |
0 |
4,3 |
0 |
| celkem |
88,3 |
43,0 |
32,1 |
