Lužická pahorkatina
Geografické členění
Lužická pahorkatina jako nespojitá oblast pahorkatin Šluknovského a Frýdlantského výběžku představuje přechod z Lužických a Jizerských hor do Lužické nížiny. I když jde o dvě geologicky rozdílné podoblasti lužického krystalinika, mají společný pahorkatinný reliéf.
Šluknovská pahorkatina je mírně zvlněná krajina o průměrné nadmořské výšce 450 až 500 metrů. Souvislé lesní komplexy se nacházejí podél státní hranice a ve vyšších polohách. Nejvyšší polohy dosahují 600 m n. m., nejnižší klesají do 300 m n. m. Téměř celé území tvoří intruzivní masiv, pozůstávající z žul a granodioritů, které jsou na četných místech proraženy tercierními čedičovými vulkanity. Frýdlantská pahorkatina má obdobný charakter terénu, nadmořská výška (300 až 400 m) je asi o 100 metrů nižší. Geologický podklad tvoří žuly a ledovcové sedimenty s průniky neovulkanitů.
Voda a klima
Území Šluknovské pahorkatiny je odvodňováno dílem do Severního moře, dílem do Baltského moře. Žitavská a Frýdlantská pahorkatina pak Lužickou Nisou a Smědou do Baltského moře. V okolí lázní Libverda a Vratislavic jsou vyhlášena ochranná pásma léčivých a minerálních vod.
Klimaticky je převažující část Šluknovské pahorkatiny a východní část Frýdlantska ovlivněna masivem Jizerských hor, který zvyšuje jejich průměrné srážky. Šluknovská pahorkatina je poněkud chladnější a vlhčí, což ovlivňuje charakter lesních společenstev, která mají již vrchovinný ráz (5. lesní vegetační stupeň). Průměrná roční teplota se ve Šluknovském výběžku pohybuje kolem 7 oC, ve Frýdlantském výběžku je to přes 7 oC. Frýdlantsko je mimořádně teplé, zejména v zimních měsících je teplejší než obdobné polohy v České kotlině. Ve šluknovské části se průměr ročních srážek pohybuje mezi 800 a 900 mm v mírně teplé klimatické oblasti. Ve frýdlantské části dosahují průměrné roční srážky asi 800 mm.
Historie oblasti
Relativně nízká nadmořská výška a historicky dlouhé osídlení oblasti vedly k odlesnění ve zhruba současných hranicích již ve středověku. Snadný přístup všech lesních částí se promítl do intenzivního hospodaření a totální změny druhové skladby. V té současné se nejvýznamněji uplatňuje smrk (60%).
Lesní společenstva
Oblast je fytocenologicky značně jednoduchá, klimaxová společenstva jsou výrazně omezena na jedlové bučiny a dubové bučiny. Stanovištní poměry charakterizuje vysoké zastoupení kyselé řady (42,3 %) a středně bohaté „S“ (28,6 %). Významný je značný podíl (23,8 %) vodou ovlivněných stanovišť a nepatrný výskyt extrémních a exponovaných stanovišť. Nejvyšší podíl zaujímají kyselé jedlové bučiny (20 %) a kyselé dubové bučiny (13 %), svěží jedlové bučiny (28 %) a svěží dubové bučiny (5 %). Necelá čtyři procenta patří společenstvu přirozených borů, významnější podíl mají společenstva oglejená, popřípadě glejové řady, zejména smrkové jedliny (17 %), na chudších půdách s přirozenou skladbou smrku a borovice.
Lesní hospodářství
V současných porostech převládají porostní typy smrkové, méně borové, ojediněle i bukové. Stav smrkových porostů je na Šluknovsku podstatně lepší, neboť Frýdlanstko bylo ve značné míře zasaženo průmyslovými imisemi. Borové monokultury jsou soustředěny především na propustných písčitých půdách. Pokud jsou písčité půdy vlivem podzemní vody zamokřovány, vytvoří se přirozené podmínky pro smrk i borovici, jejichž směs je typická nejen pro tato stanoviště, ale i pro celou oblast. Listnaté porosty jsou omezeny z velké části jen na výstupy třetihorních vyvřelin, kde silně zabuřeňují.
Ochrana přírody
Vzhledem k druhotně změněné skladbě porostů a změně přirozených fytocenóz v oblasti chráněná území chybějí.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
9,3 |
67,3 |
67,5 |
| jedle |
32,6 |
0 |
0 |
| borovice |
3,1 |
17,1 |
4,5 |
| modřín |
0 |
3,3 |
7,4 |
| ostatní |
0 |
0,1 |
0 |
| celkem |
45,0 |
87,8 |
79,4 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
7,3 |
3,2 |
0,6 |
| buk |
44,5 |
1,4 |
18,1 |
| habr |
0,2 |
0,1 |
0 |
| jasan |
0,4 |
0,2 |
0,5 |
| javor |
0,4 |
0,2 |
0,4 |
| bříza |
0,8 |
5,5 |
0,1 |
| lípa |
0,1 |
0,6 |
0 |
| olše |
1,2 |
0,2 |
0,9 |
| topol |
0 |
0,31 |
0 |
| ostatní |
0,1 |
0,5 |
0 |
| celkem |
55,0 |
12,2 |
20,6 |
