více fotografií

Krušné hory

Geografické členění

Krušné hory s Halštrovskými horami a Smrčinami mají ráz starého, denudací zaobleného, horského valu se státní hranicí zhruba na rozvodí. Ve vlastních Krušných horách je nejvýše položeným územím celé oblasti Klínovecká část (Klínovec 1243 m n. m.), střední a severovýchodní část má povrch terénu plošší a nižší. Pro celou oblast jsou příznačné chladné náhorní plošiny kolem 700 až 1000 m n. m.. Příkrý zlomový svah spadá na českou stranu se značným převýšením (až 500 m) a ostře odděluje vlastní hory od příkopové propadliny podkrušnohorských pánví, mírnými svahy se sklání do Německa. Skupina Klínovce a Vejprtská vrchovina mají pestré geologické složení (fylit, svor a různé ruly). Ostatní část je hlavně rulová. Zcela převažují chudé horniny s kyselými půdami. Na náhorních plošinách jsou rozsáhlá vrchoviště.

Voda a klima

Převážná část území je součástí povodí řeky Ohře s krátkými a spádnými levostrannými přítoky, jen malé plochy svahů orientované k SZ jsou odvodňovány do Německa. Krušné hory patří k významným evropským rozvodím a byly vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Nejvyšší polohy jsou řazeny do dvou chladných oblastí, ostatní území pak do tří oblastí mírně teplých, převážně vrchovinných. Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí od 4 do 7 ^oC, srážky mezi 600 až 1200 mm v závislosti na nadmořské výšce a orientaci svahů. Na úpatí se již místy uplatňuje vliv teplejšího klimatu pánví a dešťový stín. Klima je v posledním období výrazně modifikováno i antropickými vlivy (imise, odlesnění hřebenových partií).

Historie oblasti

Osud zdejších lesů byl od časného středověku pohnutý. Bohatá naleziště různých rud a jejich zpracování si vyžádalo neregulovanou exploataci (využití) a klučení lesů pro potřebu hutí. Tak došlo k tomu, že většina hor byla odlesněna a lesy pak byly špatně obnovovány, hlavně na Jáchymovsku. Smrkové hospodářství na velkých plochách v opakovaných monokulturách zde bylo zavedeno ze všech našich horských oblastí nejdříve. Při tom zanikly i původní ekotypy smrku; dovážel se smrk nevhodné provenience, který v minulosti i současnosti významně poškozuje sníh, a nedávno byl téměř zničen imisemi. Při vyhledávání porostů pro sběr osiva smrku pro vyšší polohy se nenašel geneticky vhodný porost.

Lesní společenstva

Les tu zaujímá rozlohu asi 115 km². Převahu mají kyselá společenstva smrkobukového, bukosmrkového i jedlobukového lesního vegetačního stupně, méně jsou zastoupeny svěží smrkové bučiny a jedlové bučiny, dále podmáčené a rašelinné smrčiny na plošinách. Přesto jsou na malých plochách svahů zastoupeny lesní typy od dubobukového (úpatí) po smrkový lesní vegetační stupeň. Území bylo značně lesnaté s několika enklávami sídlišť, převážně založenými horníky.

Lesní hospodářství

Od 50. let 20. století, kdy se v podhůří začaly soustřeďovat energetické provozy, postihla krušnohorské lesy dosud nejhorší ekologická katastrofa. Vlivem vysoké koncentrace imisí odumřela většina smrkových porostů, především na náhorních plošinách. Nejlépe zatím odolávají bukové porosty na svazích, hojně zastoupené ve východní části. Rozsáhlé holiny značně zarostly třtinou chloupkatou, na svazích počíná eroze. Úspěšné zalesnění, odpovídající zásadám řádného lesního hospodářství, je takřka neřešitelným problémem. Jeřábové a březové porostliny, které na plošinách dosahují asi 30 procent, nejsou dostatečným řešením. Zalesnění některými exotickými dřevinami odolnějšími proti imisím je velmi nákladné a neposkytuje perspektivu návratu zdravého a přirozenějšího lesa. Hlavním úkolem je v současné době alespoň zamezit erozi.

Velkoplošné odlesňování, změny druhové skladby, pastva ovcí a dobytka, těžba a zpracování rud, imisní zatížení a v poslední době i chemizace, vápnění a hnojení či velkoplošná příprava půdy shrnutím svrchních půdních horizontů a odvodňování většinou vedou ke změnám půdních vlastností a negativně působí i na vzrůst, kvalitu a vitalitu lesních porostů. Určitou naději pro lesy přinesla instalace zařízení na odsíření všech hnědouhelných elektráren, ale je to naděje stále velmi slabá a tak zdejší lesníky ještě čeká nesnadný boj o budoucnost krušnohorských lesů.

Ochrana přírody

Ke zjednodušení vegetace přispělo i monokulturní lesní hospodářství a vlivy imisí. Nejzachovalejší a druhově nejbohatší jsou společenstva rašelinišť s křovitou blatkou a pomístně s břízou zakrslou. Z chráněných území je plošně nejvýznamnější národní přírodní rezervace Božídarské a Novodomské rašeliniště, dále rašeliniště Haar, Oceán, Velké a Malé jeřábí jezero, Velký močál, Jezerka, Na loučkách a Buky na Bouřňáku.

Tabulka zastoupení dřevin (v %)