Hornomoravský úval
Geografické členění
Hornomoravský úval odděluje od Jihomoravských úvalů Vyškovská brána a Napajedelská brána proti Dolnomoravskému. Rovinná oblast klesá od 300 m n. m. v severní části do 185 m n. m. v nejjižnější části. Geologicky sestává z naplavenin pleistocenního a holocenního stáří a z různě mocných vrstev štěrků a písků. Na ně navazují plošinaté terény sprašových hlín i dalších materiálů. Jarní a letní záplavy zaujímají poměrně širokou inundační oblast a zasahují většinu lužních lesů.
Voda a klima
Hydrograficky celé území patří k povodí Moravy (Dunaje), k pomoří Černého moře. Morava se svým hlavním přítokem zleva – Bečvou se v jarních měsících a v období zvýšených letních dešťových srážek rozvodňují a zaplavují lesy podél toků. Mimo lesní plochy vznikají v oblasti větší vodní plochy po těžbě štěrkopísků, které území klimaticky ovlivňují. Specifikem této oblasti je vodní režim a meliorační opatření v lužních lesích, kterými v Hornomoravském úvalu protéká několik ramen řeky Moravy a Bečvy. Morava má nad Olomoucí v luhu převážně přirozené koryto a také Malá Bečva s množstvím meandrů má nezpevněné břehy.
Z hlediska klimatického jde o teplou a sušší oblast s dlouhou vegetační dobou a hojnými jarními přísušky. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7,5 až 9 oC, ve vegetačním období mezi 14 a 15 oC. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550 až 660 mm, ve vegetačním období 340 až 440 mm.
Lesní společenstva
Teplomilný charakter vyplývá i ze zastoupení lesních vegetačních stupňů – výrazně převažuje dubový (73,6 %) nad bukodubovým (23,4 %). Jsou zde hojně zastoupeny soubory lesních typů obohacené vodou nebo i podmáčené. Základním společenstvem je jilmový luh, v dubobukovém lesním vegetačním stupni pak hlinitá buková doubrava. V současných porostech jsou nepatrně zastoupeny smrkové a borové porosty, převažují však dubové (27 %) a jasanové (23 %). Přírodní lesní oblast Hornomoravský úval patří k územím s nejlépe vytvořeným dřevinným složením. Z ekologického hlediska je žádoucí udržovat a dále zvyšovat zastoupení listnatých dřevin – zvláště dubu, omezovat javor a jasan, které se po zkušenostech z povodní v roce 1997 nedokáží vyrovnat s dlouhotrvajícím zaplavením.
Ochrana přírody
V roce 1990 byly vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví o rozloze 96 km2 s 56% lesnatostí. Území CHKO tvoří tři až osm kilometrů široký a 27 kilometrů dlouhý pruh nivy přirozeně meandrující řeky Moravy s řadou periodických i stálých ramen, přítoků, tůní a slepých ramen. Přírodně cenné lokality jsou v 25 chráněných územích o výměře 1100 hektarů.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
0,1 |
11,5 |
0 |
| jedle |
1,7 |
0 |
0 |
| borovice |
0 |
2,0 |
3,9 |
| modřín |
0 |
3,6 |
3,2 |
| ostatní |
0 |
0,1 |
0 |
| celkem |
1,8 |
17,2 |
7,1 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
44,5 |
29,7 |
65,4 |
| buk |
6,4 |
1,1 |
0 |
| habr |
7,9 |
4,2 |
0,1 |
| jasan |
13,6 |
16,8 |
12,9 |
| javor |
0,3 |
2,1 |
0 |
| jilm |
13,0 |
0 |
0 |
| bříza |
0,4 |
5,0 |
0,2 |
| lípa |
6,7 |
13,7 |
9,2 |
| olše |
2,4 |
6,8 |
2,8 |
| topol |
1,5 |
2,8 |
1,9 |
| vrba |
1,2 |
0,2 |
0,4 |
| akát |
0 |
0,3 |
0 |
| ostatní |
0,3 |
0,1 |
0 |
| celkem |
98,2 |
82,8 |
92,9 |
