Drahanská vrchovina
Geografické členění
Drahanská vrchovina je značně lesnatá oblast (668 km2), která zahrnuje vlastní kulmskou Drahanskou či Konickou vrchovinu, vápencový Moravský kras a část převážně žulové Brněnské vyvřeliny (Adamovská vrchovina). Konickou vrchovinu tvoří spodnokarbonské (kulmské) droby a břidlice na rozsáhlých zbytcích zarovnaného povrchu. Nejvyšší polohy dosahuje kóta Skály (723 m n. m.), odkud povrch klesá na všechny strany do 350 až 400 m n. m.
Moravský kras je tři až pět kilometrů široký a asi 25 kilometrů dlouhý pruh zvrásnělých devonských vápenců mezi kulmem a Brněnskou vyvřelinou. Devonské vápence jsou zarovnány v plochý povrch a dosahují průměrné nadmořské výšky 500 metrů. Krasová údolí a žleby jsou zahloubeny až 150 metrů pod okolní úroveň. Na povrchu i pod ním vznikly četné krasové jevy, škrapy a závrty. Vodní toky stékající z vyšší Drahanské vrchoviny pronikají na okraji vápenců četnými ponory jako krasové vody a opět vyvěrají na povrch.
Adamovskou vrchovinu, jejímž geologickým podkladem je granodiorit, určují hřbety se zachovalými zbytky povrchu, který klesá k jihu. Dosahuje nadmořské výšky 350 až 550 metrů. Je rozčleněn hluboce zaříznutými údolími a příkrými svahy. Půdní poměry jsou velice různorodé, podmíněné pestrým geologickým podložím. Vyskytují se zde typické reliktní krasové půdy – terra fusca a terra rosa.
Voda a klima
Území oblasti náleží do povodí řeky Moravy. Východní hranice je odvodňována místními potoky ústícími do řeky Svratky, která se nachází mimo přírodní oblast. V západní části se do oblasti zařezává řeka Svitava s přítoky. Klimatická charakteristika je typická střídáním klimatických okrsků od mírně teplých a suchých po mírně vlhké-pahorkatinné (do 500 m n. m.) i vrchovinné (nad 500 m n. m.). Průměrná roční teplota se pohybuje v celé oblasti mezi 5 a 10 oC, průměrné roční srážky kolísají mezi 500 a 750 mm. Podnebí je poměrně teplé a mírně suché, poloha v mírném srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Na celém území přírodní lesní oblasti, zvláště v 1. a 2. lesním vegetačním stupni se výrazně projevují klimatické výkyvy extrémním suchem a zároveň růstem průměrných měsíčních teplot, především v letním v období. To se projevuje zvláště na písčitých a sprašových stanovištích. Proto je i vysoké procento nezdaru zalesnění a značný podíl nahodilých těžeb.
Lesní společenstva
Rozdílnost jednotlivých částí přírodní oblasti se promítá i do značně pestré škály lesních společenstev. Zastoupení lesních vegetačních stupňů dosahuje svými okraji extrémního rozpětí od dubového až po smrkodubový. Nejvíce jsou zastoupeny dubové bučiny (40 %) a bučiny (27 %), méně bukové doubravy (14 %) a jedlové bučiny (14 %). Nadpoloviční většina dnešních lesů patří do bohatých společenstev živné řady, kyselé řady není ani třetina, zato poměrně hojná je obohacená řada. V přirozené skladbě na ploše dnešních lesů převládal buk (55 %), sledovaný třemi druhy dubů (24 %), a jedle (13 %), nepatrně bylo habru, lípy a smrku. Jedle zaujímala v severovýchodní části oblasti podle historického průzkumu značné rozlohy: roku 1780 – 67 %, 1840 – 58 %, 1900 – 19,6 %, 1930 – 11 %, 1950 – 3 %; dnes dožívají poslední zbytky jedle, vtroušené do porostů jiných dřevin.
Lesní hospodářství
V současných porostech je nejvíce zastoupen smrk, a to více než 50 procenty, sledovaný borovicí (14 %), modřínem (6 %) a jedlí (3 %); z listnáčů dosahuje buk 10 procent, dub 7 procent a habr tří procent. Smrk v živné řadě je poškozován václavkou, v kyselé řadě se dobře zmlazuje. Borovice se uplatňuje na chudších podkladech a vysýchavých svazích. Modřín není původní dřevinou, na bohatších stanovištích má však vynikající kvalitu. Buk tvoří čisté porosty i příměs ve smrkových porostech; většina nesmíšených bučin je dobré kvality. Dub je omezen na nižší polohy, kvalitnější porosty jsou pouze na bohatších hlinitých půdách. Specifikem oblasti jsou stanoviště vápenců a velký podíl exponovaných skalních stanovišť.
Lesy školního podniku Křtiny byly v meziválečném období (tzv. Masarykův les – před výstavbou Brněnské přehrady na Svratce) hlavní oblastí příměstské rekreace. Z iniciativy profesorů lesnické fakulty byly vybaveny pro rekreaci způsobem, který zůstává v našich poměrech dodnes nedostižným příkladem (tzv. okrasné palouky, pomníčky umělcům se vztahem k lesům, pečlivá údržba lesních studánek aj.).
Školní lesní podnik Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně má množství hospodářsky i biologicky cenných porostů. Dlouhodobá kontinuita kvalitních hospodářských zásahů zaručuje i do budoucna příznivou přírodě blízkou skladbu porostů.
Ochrana přírody
Na 94 km2 s 55% lesnatostí byla v roce 1955 vyhlášena chráněná krajinná oblast Moravský kras. Nejcennější části území jsou v 15 maloplošných chráněných územích o celkové rozloze 1178 hektarů. Zásluhou velkého úsilí prof. Zlatníka se podařilo prosadit ochranu reprezentativní sítě ukázek přirozených porostů všech hlavních stanovištních jednotek oblasti. Z přírodních rezervací je to zejména: Habrůvecká bučina, Dřínová, U výpustku, Březinka, Čihadlo, U Brněnky, Hádecká planina, Kněžice, Malužín, Jelení skok, Coufavá, Zadní Hády, U Nového hradu, Bayerova a Rakovec.
Nejdůležitějšími funkcemi v této přírodní oblasti jsou: funkce ochrany přírody (CHKO Moravský kras, CHKO Litovelské Pomoraví), dále pak je to funkce lesů zvláštního určení sloužících výzkumu a výuce (Školní lesní podnik „Masarykův les“) a v neposlední řadě je to funkce lesů sloužících vojenským účelům (Vojenské lesy Plumlov). Blízkostí měst Brno, Blansko, Prostějov a Boskovice je dán i význam funkce lesů se zvýšeným rekreačním potenciálem.
K největším střetům zájmů dochází mezi lesním hospodářstvím a ochranou vodních zdrojů, dále pak mezi lesním hospodářstvím a vojenskými zájmy, případně možnostmi a nároky na rekreaci. Střet zájmů je patrný i ve vztahu lesního hospodářství a chráněných krajinných oblastí.
Nelze opomenout fenomén Moravského krasu s vápencovými stanovišti jedinečného významu. Vyskytují se vápencové kaňony, skály, vyvěračky, závrty a jeskyně. Specifikem vápencového podloží je vysoká propustnost dešťové vody do spodin a vysychání půdy.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
1,0 |
54,0 |
46,4 |
| jedle |
13,4 |
2,5 |
4,8 |
| borovice |
0,2 |
14,0 |
9,6 |
| modřín |
0 |
6,0 |
7,7 |
| ostatní |
0 |
0,5 |
0 |
| celkem |
14,6 |
77,0 |
68,5 |
| Listnáče |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| dub |
23,6 |
7,0 |
6,5 |
| buk |
55,6 |
9,5 |
21,8 |
| habr |
2,1 |
3,0 |
0,1 |
| jasan |
0,4 |
0 |
0,2 |
| javor |
1,0 |
0,5 |
0,5 |
| jilm |
0 |
0 |
0,2 |
| bříza |
0,1 |
0 |
0 |
| lípa |
2,0 |
0 |
1,8 |
| olše |
0,3 |
0 |
0,4 |
| ostatní |
0,3 |
3,0 |
0 |
| celkem |
85,4 |
23,0 |
31,5 |
