Český les
Geografické členění
Český les je geomorfologickým pokračováním Šumavy, od níž je oddělen nižším reliéfem Všerubského mezihoří. Proti Tachovské brázdě a Chodské pahorkatině je Český les výrazně omezen zlomovým svahem podél českého křemenného valu. Na severozápadě je ukončen svorovou Dylení; převažuje rulová vrchovina, méně je zastoupena žula, granulit, fylit a diorit. Dělí se na tři odlišné části: Čerchovský les, Kateřinská kotlina a Dyleňský les.
Čerchovský les zaujímá jižní polovinu pohoří a vytváří dva až tři podélné hřebeny, nejvyšší jsou na jihozápadě (Čerchov 1041 m n. m.). Ukončen je výrazným osamělým vrchem Přimdou (847 m n. m.). Kateřinská kotlina je charakterizována plochým povrchem, který ve výši 500 až 520 m n. m. zarovnává žulové a rulové horniny. Dyleňský les má rozsáhlejší plošiny, ploché hřbety a suky mezi 700 a 800 m n. m. Nad tuto úroveň vyčnívají hřbety Dyleně (940 m n. m.) a Čupřiny (864 m n. m.). Připojeno je i nižší Všerubské mezihoří.
Voda a klima
Z hydrografického hlediska prochází oblastí významné evropské rozvodí, které ji odtokem vody rozděluje mezi Černé moře a Severní moře. Český les je významnou prameništní oblastí s četnými zdroji pitné vody. Severní část spadá do CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les. Klimatický okrsek je mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinný. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6 až 7oC, na nejvyšších vrcholcích (Čerchov) pod 5 oC. Průměrný roční úhrn srážek je 700 až 800 mm, v nejvyšších částech přes 1000 mm. Dostatečný úhrn ročních srážek je základem velmi dobrých růstových podmínek všech hlavních lesních dřevin, jejichž produkční potenciál je vysoký.
Lesní společenstva
Les tu tvoří poměrně úzký, ale souvislý komplex o rozloze 624 km
2, sídlištních enkláv je velmi málo a po 2. světové válce byla většina z nich zničena při odsunu Němců a vzniku tzv. pohraničního pásma. Výrazně převládá jedlobukový (64 procent) lesní vegetační stupeň, méně smrkobukový (31 procent) se společenstvy svěží (30 procent) i kyselé (20 procent) řady. V přirozené skladbě proto dominoval buk i jedle. Původní porosty byly změněny na smrkové, v nižších částech i na borové. Změněny jsou i genotypy smrku, neboť nákup cizího osiva začal již kolem roku 1860. Ústup jedle urychlilo holosečné hospodářství, pastva dobytka i rozvoj dolů (Tři Sekery). Dnešní smrkové porosty jsou silně poškozeny loupáním jelení zvěře i vrcholovými zlomy (jinovatka, sníh).
Ochrana přírody
V roce 2005 byl Český les vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 470 km2 a s osmdesátiprocentní lesnatostí. Maloplošná chráněná území tvoří většinou porosty pralesovitého charakteru – Diana, Bučina, Ostrůvek, Bystřice, na sutích Pleš, Starý Herštejn, Skalky na Sádku, Přimda, Jezvinec a Hora, na rašelinách Farské bažiny, Křížový kámen a Podkovák.
Diana je nejzachovalejší rezervace Českého lesa. Byla vyhlášena již v roce 1933 na 21 hektarech. Nachází se nedaleko Přimdy, ve výškovém rozpětí 498 až 518 m n. m. Geologický podklad tvoř rula, terén je mírně zvlněný. Půda je hlinitopísčitá, místy vespod oglejená. Typologicky náleží do jedlové bučiny (kapradinová, javorová) a jedliny (na oglejených půdách). Přízemní bylinné patro je druhově pestré (zajímavý je výskyt vzácné kapradiny pérovníku pštrosího). Porost má tři etáže s převahou buku (70 %), méně je smrku (30 %). Dřeviny jsou smíšeny jednotlivě i skupinovitě. Vtroušen je klen, lípa, jedle, dub, jilm, bříza. Výškově diferencované spodní patro tvoří buk z náletu s různými vtroušenými dřevinami, do něhož padají odumřelé stromy.
Zvláštností je výskyt ekotypu velice tvárné „rozvadovské borovice“ na žulovém podloží podmáčených plošin Kateřinské kotliny, která dosahuje výšky kolem 30 metrů a jež tvoří významný stabilizační prvek větrem ohrožených smrkových monokultur. Významné je i zastoupení rašelinných blatkových borů (přírodní rezervace Podkovák). Mimořádný význam má struktura lesních porostů v prostoru Čerchova, kde jsou na skeletovitých svazích zastoupeny vysoce ekologicky hodnotné porosty se zastoupením buku a částečně i jedle.
Tabulka zastoupení dřevin (v %)
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
17,1 |
83,0 |
65,7 |
| jedle |
39,2 |
0,2 |
13,2 |
| borovice |
0,3 |
4,9 |
1,5 |
| modřín |
0 |
1,0 |
2,2 |
| ostatní |
0 |
0,3 |
0 |
| celkem |
56,6 |
89,4 |
82,6 |
| Jehličnany |
Přirozená skladba |
Současná skladba |
Cílová skladba |
| smrk |
17,1 |
83,0 |
65,7 |
| jedle |
39,2 |
0,2 |
13,2 |
| borovice |
0,3 |
4,9 |
1,5 |
| modřín |
0 |
1,0 |
2,2 |
| ostatní |
0 |
0,3 |
0 |
| celkem |
56,6 |
89,4 |
82,6 |
