Maximální potravní řetězec je sled druhů od základního druhu (rostliny) přes další, který se jím živí, a končí vrcholovým predátorem, kterého už jiný druh nekonzumuje.

Například v lesích jsou jehličnaté a listnaté stromy základním článkem potravního řetězce. Larvy různých druhů motýlů, pilatek a pilořitek požírají jehlice a listí a vyhlodávají dřevo. V zimě, kdy je nouze o potravu, také tetřev hlušec se živí pupeny a jehličím. Pro různé ptáky a veverky jsou životně důležitá semena jehličnanů.

Jeleni a srnky nacházejí v lesích ochranu před nepřízní počasí a odhrabávají sníh pod stromy, aby našli trávy, lišejníky a jinou potravu. Malí hlodavci, třeba hraboši, se živí kůrou, pupeny, houbami, semeny a bobulemi.

Na jaře a v létě se objevuje v lesich množství hmyzu, a proto právě zde hnízdí mnozí ptáci. Všude hojní hraboši a jiní malí savci jsou oblíbenou kořistí lišek, sov a dravých ptáků.

K nejvýznamnějším našim šelmám, jejichž úlohou bylo udržovat přírodní rovnováhu, patří rys, vlk a částečně medvěd hnědý, který ovšem není výhradní masožravec.

Potravní řetězec představuje zjednodušené vyjádření potravních vztahů v ekosystému seřazením jednotlivých druhů tak, že předcházející druh je vždy zdrojem potravy pro druh následující. les, dřevo, strom, rostlina, stromy, rostliny, fauna, flóra, zpracování dřeva, využití dřeva, turistika, rekreace, ochrana přírody, vzdělávání"> Potravní řetězec

Mezi stromy (www.mezistromy.cz)

Informace Fotografie Videa Zvuky
Vytisknout
Potravní řetězec

Potravní řetězec

Potravní řetězec představuje zjednodušené vyjádření potravních vztahů v ekosystému seřazením jednotlivých druhů tak, že předcházející druh je vždy zdrojem potravy pro druh následující.

Rozeznáváme tři typy potravních řetězců:

Pastevně kořistnický - od rostlin ke konzumentům
Parazitický - od velkých organismů k malým
Dekompoziční - od mrtvé organické hmoty k mikroorganismům

Např. kopretina - bělásek - vážka - skokan - užovka - čáp

Potravní řetězec popisuje potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, tj. které druhy požírají které. Jinými slovy ukazuje, jak se v rámci ekosystému přesunuje biologický materiál a energie z jednoho druhu na druhý.

Obvykle se vztah mezi sežírajícím a sežíraným organismem v diagramu znázorňuje pomocí šipky, která reprezentuje přenos biomasy. Organismy jsou seskupeny do skupin (tzv. trofických /potravních/ úrovní) podle toho, jak jsou vzdáleny od primárních producentů.

Primární producenti, autotrofní organismy, dokážou vyrábět složité organické látky (tedy vlastně „potravu") jen ze zdrojů energie a anorganického materiálu. Těmito organismy jsou obvykle fotosyntetizující rostliny a řasy, ale ve vzácných případech to mohou být i chemotrofní organismy, jako tomu je například na dně hlubokých moří.

Maximální potravní řetězec je sled druhů od základního druhu (rostliny) přes další, který se jím živí, a končí vrcholovým predátorem, kterého už jiný druh nekonzumuje.

Například v lesích jsou jehličnaté a listnaté stromy základním článkem potravního řetězce. Larvy různých druhů motýlů, pilatek a pilořitek požírají jehlice a listí a vyhlodávají dřevo. V zimě, kdy je nouze o potravu, také tetřev hlušec se živí pupeny a jehličím. Pro různé ptáky a veverky jsou životně důležitá semena jehličnanů.

Jeleni a srnky nacházejí v lesích ochranu před nepřízní počasí a odhrabávají sníh pod stromy, aby našli trávy, lišejníky a jinou potravu. Malí hlodavci, třeba hraboši, se živí kůrou, pupeny, houbami, semeny a bobulemi.

Na jaře a v létě se objevuje v lesich množství hmyzu, a proto právě zde hnízdí mnozí ptáci. Všude hojní hraboši a jiní malí savci jsou oblíbenou kořistí lišek, sov a dravých ptáků.

K nejvýznamnějším našim šelmám, jejichž úlohou bylo udržovat přírodní rovnováhu, patří rys, vlk a částečně medvěd hnědý, který ovšem není výhradní masožravec.

kontakty fotogalerie hry videogalerie slovnicek download

Vyhledávání



Bookmark and Share
© 2007 Portál www.mezistromy.cz provozuje Nadace dřevo pro život. Vyrobil Simopt, s.r.o.